1. května 2019, Praha – Světová produkce zlata dosahuje svého vrcholu. Experti ale varují před tím, že jsou velmi rychle spotřebovávány jeho dostupné zásoby. Žádný významný důl již nikdo přes třicet let neotevřel, přestože do průzkumu těžařské společnosti investují nemalé prostředky. Klesá i průměrná důlní výtěžnost. Ta ještě v 70. letech dosahovala 10 gramů na tunu zeminy, v současnosti jsou to pouze 1,4 gramy zlata na tunu zeminy. To se podle předsedy kanadské těžařské společnosti Goldcorp Iana Telfera brzy projeví v trvalém poklesu produkce zlata. Pokud na jeho slova dojde, změn dozná také cena drahého kovu.

Zvláštností současných dní na kapitálových a komoditních trzích je velmi úzké cenové pásmo, ve kterém se pohybují ceny aktiv. Pro ty, kteří kupují zlato jako pojistku a ochranu svých úspor, je to dobrá zpráva – nemusí se bát velkých cenových výkyvů a v okamžiku, kdy spoří pravidelně, dosahují prakticky ideálních cen.

Měsíční pohyb ceny zlata – jeho volatilita – byla v lednu nejnižší od roku 2000. Volatilita je nízká dlouhodobě a naposledy bylo tak dlouhé období bez razantního pohybu ceny zaznamenáno v devadesátých letech. Nic však netrvá věčně. Velice rychle se to může změnit. V okamžiku, kdy začnou klesat výnosy především amerických dluhopisů (první náznaky vidíme již nyní), začne padat nesmyslně přeceněný akciový trh, prohloubí se obchodní spory mezi USA a EU a investoři budou hledat bezpečí v podobě žlutého kovu.

Již nyní zlato nakupují národní banky. Za první čtvrtletí letošního roku nakoupily 145,5 tuny, což je nejvíce za stejné období od roku 2013. Tehdy banky ještě dokupovaly zlato v důsledku doznívající finanční krize. Národní banky moc dobře vědí, co dělají – využívají nízké ceny pro dostatečné zajištění svých rezerv zlatem.

Vlastnictví zlata rozhodně není jen doménou centrálních bank. Alespoň to ukazuje průzkum německé banky ReiseBank, jehož výsledky byly zveřejněny na konci dubna. V Německu je v soukromých rukou více než 8 900 tun zlata. Na každého dospělého Němce připadá 71 gramů investičního zlata ve formě slitků nebo mincí a dalších 58 gramů ve formě šperků – celkem tedy 129 gramů zlata. Německá centrální banka drží 3 370 tun zlatých rezerv, což je 70 % jejich veškerých devizových rezerv. Celých 91 % účastníků průzkumu uvedlo, že je spokojeno se zlatem jako investicí a 78 % dotazovaných je rozhodnuto nakupovat zlato i v budoucnu. Je jasné, že pozitivní vztah Němců ke zlatu je dán jejich historickou zkušeností s obrovskou nestabilitou po dvou prohraných válkách. Hyperinflace ve dvacátých letech minulého století a totální rozvrat hospodářství po roce 1945 Němce poučily a oni vědí, že jediná jistota, na kterou se mohou spolehnout, je fyzické zlato, které mají pod vlastní kontrolou. Proto je Německo státem, kde je soukromé vlastnictví zlata nejvyšší na světě.

Co se týká České republiky, máme co dohánět. Odhaduje se, že v soukromých rukách je pouhý 1 gram zlata na dospělého obyvatele. Přitom se Češi rozhodně za svoji spořivost stydět nemusí, celkový objem bankovních úspor domácností vykazovaný ČNB na konci března 2019 dosahuje výše téměř 2,6 bilionu Kč. Investici do zlata navíc považuje za zajímavou téměř polovina národa (49 %) a v oblibě tak předstihla i penzijní spoření a spořicí konta. Zdá se, že změně nestojí nic v cestě.

 

Cenné kovy v dubnu

 

Zlato – Ani v dubnu zlato nezaznamenalo žádný výrazný pohyb ceny. Její pokles nastal po rozhodnutí EU i parlamentu Velké Británie o odložení tzv. brexitu. Problém však nebyl vyřešen, jen oddálen. Většina amerických firem reportovala dobré výsledky, což pomohlo akciovým indexům k překonání jejich historických maxim. Dolar pokračoval v posilování a jeho index překonal úroveň 98 – nejvyšší od května 2017. Posilující dolar i americké akcie tlačí cenu zlata dolů.

Stříbro – Své maximální i minimální měsíční ceny dosáhlo v naprosto identické dny jako zlato. U tohoto kovu ale odborníci očekávají, na rozdíl od zlata, rostoucí nabídku, která bude vedlejším produktem zvětšující se těžby zlata, zinku a mědi. Zároveň ale předpovídají pokles poptávky po průmyslovém stříbře, ke kterému by mělo dojít v souvislosti se snižující se poptávkou po mobilních telefonech a dalších elektronických přístrojích, ve kterých se ročně spotřebuje více jak 7 600 tun stříbra, a nejistotou kolem vývoje čínské ekonomiky, která spotřebovává ročně dalších více jak 4 500 tun kovu.  

Platina – Prodej nových automobilů za první čtvrtletí v Evropě klesl o 3,2 %, v Itálii dokonce o 6,7 %, oproti stejnému období roku minulého. Vzhledem k tomu, že si Itálie stále drží poměrně vysoký podíl dieselových aut na trhu (celých 44 %), měl tento propad velký vliv i na poptávku po platině. Pokles ceny platiny nebyl po těchto zprávách tak výrazný, protože ho vyvážil „problém“ i na straně nabídky. Dvě největší jihoafrické společnosti, které těží platinu, Impala a Anglo American Platinum uvedly, že jejich těžbu stále více narušují výpadky dodávek elektřiny.

Palladium – Prodeje aut, tentokrát z USA, promluvily i do ceny palladia. Zásoby neprodaných vozidel v USA byly nejvyšší od června 2017. Meziročně klesl ve Spojených státech prodej automobilů o 2,5 %. Poptávka z amerického automobilového průmyslu tvoří čtvrtinu celkové poptávky po palladiu. Pokles poptávky po automobilech v USA, ale i v Číně byl důsledkem propadu ceny až k hranici 1 300 USD za trojskou unci. Dobrou zprávou pro kov je to, že stoupají prodeje benzínových automobilů v Evropě, kde nahrazují vozidla s naftovým pohonem.