Pro investory do zlata, kteří nakoupili začátkem roku, je to stále jedno z nejlépe vydělávajících aktiv, které má další přidanou hodnotu a tou je stále dokola omílaná „pojistná“ funkce bezpečného aktiva pro turbulentní doby. To, že takové doby brzy nastanou, už asi dnes nezpochybňuje nikdo. 

 

Dokonce i takoví odpůrci investic do zlata jako jsou Goldman Sachs v květnu přehodnotili svoji předpověď pro letošní rok a zvýšili odhad předpokládané ceny na konci roku o 150 USD na 1 150 USD za trojskou unci. Ve své předpovědi, uveřejněné v první dekádě května, tato investiční banka uvedla, že stále vidí pro zlato riziko v tzv. jestřábím přístupu FED - tedy ve zvyšování úrokových sazeb a s tím souvisejícím posilování dolaru. Ve zprávě také uvádí, že 20% nárůst ceny zlata od začátku roku byl vyvolán obavou o růst světové ekonomiky, oslabováním očekávání zvyšování amerických úrokových sazeb a také poklesem evropských a japonských úrokových sazeb pod nulovou hodnotu. K tomu se připojila obrovská nejistota na čínském akciovém trhu a s tím související oslabování čínského juanu. Dalším vlivem na růst ceny zlata byla dle Goldman Sachs nestabilita na trhu s ropou a obava, že tento trh úplně zkolabuje. 

 

V květnu se podařilo některé z výše uvedených obav oddálit, a proto i zlato korigovalo svoji cenu po růstu, který na zlatu nebyl zaznamenán od roku 1986. 

 

Do hry se vložila opět paní Janet Yellen a v polovině května svými vyjádřeními úplně nezavrhla zvýšení úrokových sazeb na americkém dolaru už v červnu, na což trh reagoval poměrně neadekvátně a skoro to vypadalo, že prezidentka FED řekla, že v červnu úroky zvýší. Ona však jen sdělila, že bude záležet na vývoji americké ekonomiky. Prostě jen striktně zvýšení měr nevyloučila. Toto stačilo pro to, aby se očekávání investorů na trhu ohledně zvýšení sazeb v červnu  posunulo z pravděpodobnosti 4 % na více než 34 %.

 

Ne všichni investoři nebo investiční banky jsou k růstu zlata tak skeptičtí jako Goldman Sachs. Další významná investiční banka - JP Morgan, kde si může investiční bankovnictví otevřít jen klient, který má na svém investičním účtu k dispozici více jak 5 milionů dolarů, zveřejnila svůj odhad vývoje ceny zlata pro rok 2016. Investiční analytici této banky v ní říkají, že cena 1 400 dolarů za trojskou unci zlata není daleko a očekávají, že ji zlato dosáhne ještě před posledním čtvrtletím tohoto roku. 

 

Pro posilování ceny dolaru vidí JP Morgan dva hlavní důvody. Prvním je, že centrální banky budou pokračovat v nákupech zlata pro diverzifikaci svých devizových rezerv (mimochodem Rusko nakoupilo  v dubnu dalších skoro 16 tun), druhým je pak to, že po celém světě jsou nyní „v módě“ negativní úrokové sazby. Banka odhaduje, že až 8 bilionů amerických dolarů investic je uloženo v takových aktivech, které nyní nesou záporný úrok. Zlato je tak díky negativním úrokům velmi atraktivní součástí portfolia. Samo o sobě sice nenese žádný úrok, ale náklady na jeho úschovu nejsou závratné a v porovnání s ostatními aktivy, které díky negativním úrokovým sazbám mají záporné výnosy, je vlastně jeho držení ziskové. JP Morgan také tvrdí, že zlato by mohlo v konečném důsledku nahradit investice do státních dluhopisů, které byly dříve považovány za nejbezpečnější z bezpečných. Takové úvahy jen posilují spekulace o tom, že penzijní fondy, které nyní všude po světě musí investovat do těchto dluhopisů, budou mít povoleno investovat do zlata. Zatím se v odborných kruzích spekuluje, že první zemí, která takovou změnu investičního portfolia povolí, bude Švýcarsko. 

 

To, že se na trhu se zlatem „něco“ děje, je patrné i ze zprávy, kterou v květnu uveřejnil World Gold Council (Světová rada pro zlato). Co se týče poptávky po zlatě, tak první čtvrtletí letošního roku bylo nejsilnějším prvním čtvrtletím v historii a druhým nejsilnějším čtvrtletím vůbec. Celková poptávka mezičtvrtletně stoupla o 21 % (historicky nejvyšší nárůst v porovnání čtvrtletí), a to přes to, že poptávka po špercích v tomto období klesla o 19 % (především díky oslabení ze strany Indie a Číny). Doslova totiž explodovala poptávka po investicích do zlata. Meziročně stoupla poptávka v tomto segmentu o 122 % a ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci to bylo dokonce o 201 %, z toho poptávka po fyzickém zlatu stoupla o 55 % a investice do „papírového zlata“ - ETF dokonce o 300 %. Držení papírového zlata v ETF fondech je tak nyní největší od prosince 2013. 

 

Tento příliv investic se samozřejmě projevil i v novém rekordu poměru mezi papírovým  a fyzickým zlatem. Na jednu unci skutečného zlata tak nyní připadá 542 uncí zlata virtuálního. Nezbývá než se zeptat: „Jakpak tohle skončí...?“

 

 

Očekávanou událostí měsíce června bude zasedání amerického FED, kde by se měly potvrdit nebo vyvrátit spekulace o zvýšení úrokových sazeb na dolaru. Před tímto zasedáním budou ostře sledována  jakákoliv data z americké ekonomiky. Pozitivní zprávy zvýší pravděpodobnost navýšení úrokových sazeb a negativní tuto možnost oddálí. Ostře sledované bude však i referendum o vystoupení Velké Británie z EU. Kdyby se nepodařilo přesvědčit britské občany o výhodnosti setrvání v unii, hrozí další nejistota, oslabení eura a tím další rozkolísání již tak křehké evropské ekonomiky. A jak všichni víme - zlato kvete nejvíce tam, kde vše ostatní uvadá.