Květnová nízká volatilita byla dána uklidněním politické scény, a to především v Evropě. Přinesly ho výsledky druhého kola francouzských prezidentských voleb a poměrně jasné vítězství Emmanuela Macrona. V USA nadále panuje lehká nervozita kolem Donalda Trumpa, který je nepředvídatelný. Jsem přesvědčen, že tato nepředvídatelnost bude dominantním rysem celého jeho prezidentského mandátu. Z jeho vyjádření ohledně připravovaného rozpočtu na rok 2018 je zřejmé, že chce dodržet své sliby ohledně posílení americké ekonomiky, a proto neustále atakuje dolar. V květnu se cena dolaru vůči euru propadla na hodnoty nad hranici 1,12 dolaru za jedno euro a je předpoklad, že toto oslabování bude pokračovat i nadále. 

 

Jediný, kdo by mohl promluvit do tohoto trendu, je americký FED, který má v půlce června oznámit, zda opět zvýší své úrokové sazby nebo je ponechá na stávající hodnotě, lehce překračující hranici 1 %. Všechny relevantní ekonomické údaje naznačují, že by k mírnému zvednutí úrokových sazeb mělo dojít. Nezaměstnanost klesá, inflace roste a průmyslová výroba taktéž. Otázkou však je, zda FED půjde proti trendu i proti zájmu amerického prezidenta a sazby bude zvedat. Většina analytiků se přiklání k tomu, že FED své sazby v červnu opět nepatrně zvýší, ale že toto zvýšení bude na delší dobu poslední. 

 

Květen byl také zajímavý tím, že byly zveřejněny některé nové statistiky. Z nich je patrné, že čínská poptávka po zlatě dále posiluje. V dubnu nakoupila Čína 171 tun zlata, od začátku roku to je již 727 tun, a dá se očekávat, že v letošním roce bude překonána hodnota 2 000 tun. Právě růst poptávky z Asie bude dominantním faktorem, který bude mít v příštích letech vliv na rostoucí cenu zlata. Čím bohatší bude Asie, tím vyšší bude cena zlata. Statistiky také ukazují, že se přesouvá místo těžby - opět do Asie.  V roce 1970 dominovala v těžbě zlata Jižní Afrika - v té době vytěžila ročně 1 000 tun. V současné době množství zde vytěženého zlata kleslo na pouhých 160 tun. Největším producentem zlata je nyní Čína, a to se skoro 500 tunami vytěženého zlata ročně. 

 

Dalším údajem, který byl zveřejněn v květnu a který je také zajímavý, je změna obsahu zlata ve vytěžené zemině. Před 40 lety bylo v tuně vytěžené zeminy 20 gramů zlata. Nejnovější statistiky uvádějí, že současné průměrné množství zlata ve vytěžené tuně se pohybuje na hranici 5 gramů a stále klesá. I tento fakt bude mít v budoucnu vliv na cenu zlata. Tím, jak klesá množství zlata ve vytěžené hornině, tak přirozeně rostou celkové náklady těžby. Není tajemstvím, že některé doly, především v Jižní Africe, jsou před zavřením právě z důvodu nerentability těžby. 

 

V květnu došlo ještě k jedné události, která zdánlivě nijak s drahými kovy nesouvisí. Byl to hackerský útok, při kterém byly stovky tisíc počítačů napadeny vyděračským virem a byl ochromen provoz některých nemocnic a průmyslových objektů. Souvislost s drahými kovy najdeme tehdy, když si uvědomíme, že v současné době je drtivá většina všech peněžních transakcí uskutečňována elektronicky a fyzické peníze, tj. mince a bankovky, tvoří pouze 2 % celkových peněžních prostředků v oběhu. Co by se stalo, kdyby virus napadl počítače bank a finančních institucí? Jak by se nakupovalo? Měnilo by se zboží za zboží a musel by svět opět používat univerzální platidlo, které nejde jen tak vymazat – zlato?