Nejmenší pohyb byl u zlata. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší spotovou cenou u něj dosáhl 6,5 %, u stříbra 11,1 %, platiny 12,0 % a nejvíce volatilním kovem bylo palladium s 19,0 %. 

 

Leden byl ve znamení očekávání, jak se bude skutečně chovat Donald Trump ve funkci amerického prezidenta. Jeho inaugurační řeč i následné kroky svědčí o tom, že bude především nepředvídatelný. To s sebou nese i nejistotu na finanční trhy, protože finanční trhy nepředvídatelnost nemají v lásce. Trump porušil hned na začátku svého mandátu jedno z tabu - prezident se nevyjadřuje k finančním trhům. Trump však prohlásil, že chce, aby byl dolar slabší, protože slabší měna podpoří domácí exportéry a pomocí toho chce dosáhnout svých slibů a naplnit své volební heslo - udělat Ameriku znovu velkou (Make America Great Again). Paradoxně několik dnů po tomto prohlášení dosáhl index Dow Jones, který se skládá z akcií 30 nejvíce obchodovaných amerických firem, historické hodnoty 20 000 bodů. Že by se Trumpovi povedlo během 5 dnů pozvednout ekonomiku USA tak, že akcie jejich nejlepších firem vyletěly na maximum? Ale kdepak, to jen pokračuje rozevírání nůžek mezi reálnou ekonomickou situací a situací na akciovém trhu. Trh cenných papírů se mílovými kroky vzdaluje od reálné ekonomiky. Tento vývoj začal rozhodnutím pumpovat peníze do ekonomiky nákupem dluhopisů a cenných papírů a jak je vidět, žije si dál svým životem. 

 

Slabší dolar, po kterém Trump volá, znamená logicky dražší zlato i další komodity. Oslabování dolaru bude však bránit FED, který slibovaným zvyšováním úroků dolar posiluje. Dobře informované zdroje z Bílého domu tvrdí, že se blíží střet Trumpa a předsedkyně rady guvernérů FEDu Janet Yellen. V důsledku rétoriky, která by měla pomoci dolar oslabit, posilovalo zlato a další drahé kovy. Růst byl posílen i zvýšenou poptávkou po zlatě z Číny, kdy v prosinci bylo do této země dovezeno více jak 160 tun zlata. Pro srovnání - v listopadu to bylo jen necelých 31 tun. Důvodem pro takový nárůst dovozu v prosinci jsou oslavy příchodu nového roku, které v Číně probíhají v lednu, a tradičním dárkem k této příležitosti je zlatý šperk nebo slitek. Za celý loňský rok bylo do Číny dovezeno (pro komerční účely) 442 tun. V roce 2015 to bylo „jen“ 288 tun. Tím, jak bohatnou široké vrstvy obyvatel, roste i dovoz zlata do Číny a není důvod, proč by se měl růst bohatství nejlidnatější země světa zastavit.  Kolik však Čína dovezla zlata pro potřeby národní banky, která diverzifikuje své rezervy, to se asi v nejbližší době nedozvíme. 

 

Čína ovlivňuje nejen cenu zlata, ale v lednu to byla i cena palladia. Po zveřejnění údajů o zvyšování prodejů aut právě v Číně, začala růst i cena palladia, které se používá do katalyzátorů aut s benzínovým motorem, a právě data z automobilového průmyslu nyní nejvíce ovlivňují cenu tohoto kovu. 

 

Jestliže na konci roku začal FED s postupným zvyšováním úroků, tak ECB se k tomu nemá ani náhodou. Na svém lednovém zasedání prodloužila nákupy dluhopisů (tedy faktické tištění peněz) a ponechala záporné úrokové sazby. Reakce evropských bank na sebe nenechala dlouho čekat. Mezi prvními bankami, které na toto reagovaly, byla dánská SAXO Bank, která se rozhodla náklady spojené s držením peněz přenést na klienty a všechny vklady nad 250 000 EUR, které u ní mají její klienti uložené, bude od 1. března úročit zápornou sazbou - 0,4 %. To znamená, že klient bude platit za to, že bance poskytne své peníze. Jaká je tedy faktická hodnota peněz, když je nechtějí ani banky?