Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za prosinec 2016
05. 01. 2017
Mgr. Libor Křapka
výkonný ředitel IBIS InGold®, a. s.
Prosinec byl pro volatilitu drahých kovů klidným měsícem, a to i přesto, že FED zvýšil své úrokové sazby o čtvrt procenta. Pohyby čtyř sledovaných drahých kovů byly takřka na poloviční úrovni ve srovnání s listopadem.
Zlato | Stříbro | Platina | Palladium | |
---|---|---|---|---|
Nejvyšší cena USD/oz | 1 188,10 | 17,245 | 955,50 | 777,30 |
Datum | 2. 12. 2016 | 7. 12. 2016 | 6. 12. 2016 | 1. 12. 2016 |
Nejnižší cena USD/oz | 1 123,00 | 15,615 | 887,95 | 651,65 |
Datum | 15. 12. 2016 | 20. 12. 2016 | 15. 12. 2016 | 22. 12. 2016 |
Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší spotovou cenou zaznamenalo zlato, necelých 6 %. Následovala ho platina se 7,6 %, poté stříbro s více jak 10 % a největší rozdíl byl opět u palladia, 19 %. To pomalu, ale jistě přejímá od stříbra roli nejvíce volatilního drahého kovu.
Poslední měsíc v roce je i měsícem bilancování, proto se podívejme, jak si vedly drahé kovy v průběhu celého roku 2016. Jak dopadla investice toho, kdo nakoupil první den a prodal poslední den roku 2016? Na zlatě vydělal 5,6 %, na stříbru 16 %, na platině 0,5 % a na palladiu pěkných 21 %. Kdyby však někdo měl takový odhad a nakoupil kovy v den, kdy zaznamenaly nejnižší cenu, a prodal v den, kdy byly za celý rok nejvýše, tak mohl vydělat na zlatě 26 %, na stříbře 52 %, na platině 45 % a na palladiu 63 %.
Pojďme se věnovat prosinci. V tomto měsíci nenastal žádný den D, kdy by byly ceny nejvyšší nebo nejnižší v jeden den. Trend byl poměrně jasný - začátek měsíce byl ve znamení cen vyšších a poté ceny spíše klesaly na minima, na která se dostaly v druhé půli prosince, aby pak na konci měsíce začaly opět stoupat.
Událost měsíce byla jasná - 14. prosince FED zveřejnil, že přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb z pásma 0,25 - 0,50 % do pásma 0,50 - 0,75 %. Trh tento krok očekával prakticky celý rok, a proto ho toto rozhodnutí nijak nepřekvapilo. Dolar posílil a zlato alokované právě v USD nepatrně oslabilo. Pro investory v jiných měnách to však neznamenalo skoro žádnou změnu.
Svět drahých kovů byl v prosinci zajímavý i z jiných důvodů než bylo zasedání centrálních bankéřů USA. Asi největší rozruch ve finančním systému udělala na konci roku vláda Indie, která znenadání zrušila bankovky nejvyšších hodnot, aby donutila ty, kteří měli doma peníze získané v šedé zóně ekonomiky, k jejich výměně a odkrytí skutečného majetku. Aby nedošlo k přelití těchto peněz do zlata, vyhlásil předseda vlády současně s tímto opatřením, že nákupy zlata nad 500 g na osobu jsou nelegální a zmrazil tak potencionální převody peněz do zlatých šperků a investičního zlata. Pro indický klenotnický průmysl to byl šok, výroba ze dne na den ustala a nyní se čeká, kdy dojde k uklidnění situace a nákupy zlata budou opět legální. Výhodu mají ti, kteří své papírové peníze měnili za zlato průběžně a nemají tak doma nyní kilogramy bezcenného papíru.
Obchod se zlatem se v prosinci zadrhával i v Číně. Premium, tzn. přirážka počítaná výrobci a obchodníky k burzovní ceně zlata, dosáhlo na Šanghajské burze maximální hodnoty za poslední tři roky. Čínská vláda se snaží omezit dovozní licence obchodníků se zlatem. Důvodem je obrovský odliv finančních prostředků. Bohatí Číňané část svého kapitálu investují do nákupu firem a nemovitostí v Evropě a USA a část ukládají do zlata. Toto se vládě pranic nelíbí, protože ekonomika začíná drhnout a růst pomalu klesá. Vláda potřebuje peníze na investice v Číně a ne je mít uložené ve zlatě.
Ruská centrální banka zveřejnila, že v listopadu nakoupila další milion uncí zlata - tj. více jak 31 tun. Oficiálně tak má Rusko celkové zlaté rezervy ve výši 1 765 tun. Stále ale tvoří necelých 20 % z jeho celkových devizových rezerv. Proto je jasné, že jeho nákupy budou pokračovat i v roce 2017. Jak velké budou, bude asi záležet na celkové ekonomické situaci Ruska, která je pevně svázána s cenou ropy na světovém trhu.