Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za říjen 2017
09. 11. 2017
Mgr. Libor Křapka
výkonný ředitel IBIS InGold®, a. s.
V říjnu byla volatilita sledovaných cenných kovů extrémně nízká. Nejnižší rozdíl mezi maximální a minimální cenou zaznamenanou v měsíci mělo zlato, a to pouhých 3,6 %, platina 5,1 %, stříbro 7,5 % a jediné palladium překročilo dvoucifernou hranici a rozdíl jeho nejnižších a nejvyšších spotových cen činil 11,6 %. Zajímavostí je, že nejvyšší a nejnižší ceny byly zaznamenány v poměrně krátkém časovém úseku v první polovině měsíce.
| Zlato | Stříbro | Platina | Palladium | |
|---|---|---|---|---|
| Nejvyšší cena USD/oz | 1 306,40 | 17,5500 | 949,60 | 1 012,00 |
| Datum | 16. 10. 2017 | 18. 10. 2017 | 13. 10. 2017 | 16. 10. 2017 |
| Nejnižší cena USD/oz | 1 260,30 | 16,3175 | 903,00 | 906,30 |
| Datum | 6. 10. 2017 | 6. 10. 2017 | 6. 10. 2017 | 3. 10. 2017 |
1. 11. 2017, Praha - V říjnu byla volatilita sledovaných cenných kovů extrémně nízká. Nejnižší rozdíl mezi maximální a minimální cenou zaznamenanou v měsíci mělo zlato, a to pouhých 3,6 %, platina 5,1 %, stříbro 7,5 % a jediné palladium překročilo dvoucifernou hranici a rozdíl jeho nejnižších a nejvyšších spotových cen činil 11,6 %. Zajímavostí je, že nejvyšší a nejnižší ceny byly zaznamenány v poměrně krátkém časovém úseku v první polovině měsíce.
Svět drahých kovů byl v říjnu plný zajímavých událostí. Palladium pokračovalo ve své spanilé jízdě, kdy během dvou let zdvojnásobilo svoji hodnotu. Po celý říjen bylo dražším kovem než platina a není již daleko jeho historická maximální hranice 1 075 USD za trojskou unci z února 2001. Důvodem je již dříve několikrát zmiňovaná extrémní poptávka z automobilového průmyslu, především z Číny.
Na začátku měsíce svět drahých kovů šokovala Čína. Její oficiální tisková agentura Nová Čína citovala místopředsedu Čínské zlaté asociace Čanga Jung-tchaa, který prohlásil, že oficiální ověřené zlaté rezervy Číny ke konci roku 2016 byly 12 100 tun. Je-li to pravda, tak se Čína rázem stala největším držitelem zlatých rezerv na světě a přeskočila dosud vedoucí Spojené státy o skoro 4 000 tun (USA oficiálně vlastní 8 133 tun). Čína dosud oficiálně uváděla své zlaté rezervy v objemu 1 842 tuny. Jung-tchao ještě uvedl, že v roce 2016 bylo v Číně zobchodováno skoro 70 000 tun žlutého kovu a do roku 2020 se předpokládá, že tento objem přesáhne 100 000 tun. V těchto hodnotách jsou započítány veškeré transakce na burzách i mimoburzovní obchody, tedy jak zlato papírové, tak fyzické.
Bez pozornosti by nemělo zůstat ani vyjádření odstupujícího německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který v rozhovoru pro britské noviny The Financial Times prohlásil, že svět se musí připravit na další ekonomickou krizi. Největší riziko vidí v rostoucím objemu peněz, které do ekonomiky pumpují centrální banky. Dalším rizikem je hromadění nesplacených bankovních úvěrů, které je hlavním rizikem pro banky eurozóny, především Itálie a Španělska. Podle Schäubleho by se měly země i firmy připravit na další krizi, která podle něj bude ještě horší než krize předcházející. Některé firmy tak již činí. Velká evropská automobilka již dala interní příkaz, aby jednotlivé značky jejího koncernu začaly od 4. čtvrtletí roku 2017 tvořit finanční rezervu ve výši 30 % zisku. Takto odložené finance by měly sloužit jako ochranný polštář, právě pro případ nadcházející ekonomické krize.
Evropská centrální banka však stále jedná tak, jako by varování ministra financí nejsilnější ekonomiky Evropy neslyšela. Sice v říjnu snížila objem vykupovaných dluhopisů na polovinu, ale prodloužila tento program až do září 2018. Příliv peněz do ekonomiky starého kontinentu tedy bude pokračovat, a tím se bude i zvyšovat riziko toho, před čím ministr financí Německa varuje. Komu není rady, tomu není pomoci.
Tak, jak měsíc pro trh cenných kovů začal, tak také končil - opět šokem. Tentokrát svět výrobců, prodejců a investorů do investičního zlata vyděsila událost v Kanadě. Tam si jeden mladý muž koupil v pobočce Royal Bank of Canada (RBC) unci investičního zlata certifikovanou prestižní Kanadskou královskou mincovnou - Royal Canadian Mint (RCM). Následně si chtěl její pravost ověřit u známého zlatníka. Ten slitek rozbalil a z důvodu lepšího posouzení i slitek přepůlil. Bohužel již při tom poznal, že se takto ryzí zlato - jak byl uncový slitek deklarován - nechová. Následný test kyselinou prokázal, že slitek neobsahuje žádný drahý kov a jeho hodnota není 1 680 kanadských dolarů, za kolik ho RBC prodávala, ale blíží se nule. Banka slitek převzala zpět až po intervenci médií, na které se poškozený obrátil, a předala ho k posouzení kanadské mincovně.
Zlato se falšuje od nepaměti, to není žádná novinka. V minulosti to však byly jednotlivé případy, kdy slitky spíše vyšších gramáží byly vydlabány a jejich zlatý vnitřek byl nahrazen jiným kovem - nejčastěji wolframem, který má podobnou hustotu jako zlato. Takový postup se vyplatil právě u větších slitků. Případ z Kanady je nový v tom, že byl zfalšován slitek poměrně malé hmotnosti, což vede k dohadům, že takových slitků musí být více. Protože ten, co falšuje, musel investovat do výroby razidla, jehož výroba v dnešní době 3D tisku není již tak složitá, ale především do technologie výroby obalů. Právě neprodyšný obal je příčinou toho, že takových slitků může být mezi investory více, protože málokterý z nich obal poruší a zlato kontroluje. Bohužel máme zprávy i z České republiky, kde na jedné prodejně zpracovatele drahých kovů byl při výkupu zachycen zlatý uncový slitek z australské rafinérie v Perthu, který se choval při testu kyselinou naprosto stejně, jako slitek z kanadské mincovny.
V návaznosti na tyto případy je nutné znovu ocenit prozíravost švýcarské rafinérie PAMP, která jako jediná na světě, již dva roky, produkuje investiční zlato ochráněné technologií VERISCAN™. Investor se tak může pomocí skeneru nebo aplikace v mobilním telefonu nedestruktivně přesvědčit, že má opravdové ryzí zlato.
