Takový vývoj se po červenci dal čekat. Především u platiny a palladia. Pro tyto dva kovy byl červenec jeden z nejúspěšnějších měsíců historie, a proto se v srpnu dala očekávat určitá korekce. Nic to však nemění na tom, že vývoj je od začátku roku pro všechny kovy úspěšný - růst se počítá v desítkách procent. Svůj vliv na pokles cen platiny i palladia měla i zpráva z amerického trhu aut, který po 6 měsících neustálého růstu prodejů zaznamenal v srpnu pokles. Celosvětové prodeje však zůstávají v plusu. 

 

Srpen začal zajímavě. Centrální banka Velké Británie reagovala na šok z Brexitu tím, že snížila úrokovou sazbu z 0,5 % na 0,25 %. Je to první snížení úrokových sazeb od ekonomické krize. Toto snížení katapultovalo zlato počítané v britské libře skoro o dvě procenta, z ceny 1 012 GBP na 1 031 GBP za trojskou unci a vyvolalo tento rok již několikátou nákupní horečku mezi investory do drahých kovů ve Velké Británii. 

 

Zlato je však globálně oceňováno v amerických dolarech, a proto je stále sledován vývoj amerických úrokových sazeb a všechny výroky, které se ho týkají. Na konci srpna bylo klíčové vyjádření předsedkyně FED - Janet Yellen v Jackson Hole. Analytici z jejích opatrných slov usoudili, že FED je s vývojem americké ekonomiky spokojen a že je stále šance na zvýšení úroků do konce roku. Procentuelní šance, že dojde ke zvýšení už v září, je 30 %, a tomu, že budou úroky zvýšeny v listopadu, věří 60 % trhu. Celá tato diskuze však připomíná předpověď počasí na více než tři dny - možná to vyjde nebo taky ne. Bezradnost FEDu je očividná. Ekonomika stagnuje, ale akcie rostou, jako kdybychom byli na vrcholu cyklu. Dělat nyní, před volbami v USA, nějaké velké zásahy do ekonomiky by bylo pro FED obrovské riziko. Kandidát, který neuspěje, by ho ihned obvinil z hrubého ovlivnění voleb a celé by to mohlo ještě více rozkolísat a ohrozit již tak velmi křehkou politickou situaci v nejvyspělejší ekonomice světa. 

 

Zatímco centrální banky drží úrokové sazby kolem nuly, potichu nakupují do svých rezerv zlato. Za prvních 6 měsíců letošního roku přibylo do zásob centrálních bank více jak 144 tun zlata. Jedná se o čistý nákup centrálních bank. V tomto období je započítán i prodej 79 tun z centrální banky Venezuely, která se snaží sehnat finanční prostředky pro svoji ekonomicky kolabující zemi. Kdyby nebylo těchto prodejů, dosáhl by nákup centrálních bank více jak 220 tun za 6 měsíců. Nejvíce nakupovala centrální banka Ruska - 84 tun následována centrální bankou Číny - 61 tun.

 

Zlato však nenakupují jen centrální banky. V srpnu se vyjádřil i lord Rothschild, že se zbavil akcií a dluhopisů a nakoupil zlato. Dle jeho názoru je trh s cennými papíry přehřátý a neodpovídá realitě, proto se již bojí dále investovat své peníze do těchto aktiv a přesunuje je do tradičního bezpečného přístavu. 

 

Na zájem investorů do drahých kovů se snaží reagovat zpracovatelé a obchodníci s drahými kovy po celém světě. Německá Degussa oznámila, že začíná prodávat i netradiční drahé kovy ve formě investičních slitků, a to konkrétně iridium a rhutenium. Tento krok si vyžádali investoři, kteří cítí v těchto kovech potenciál, především díky jejich širokému průmyslovému využití.