Únor 2017 byl zvláštní v tom, že ceny drahých kovů nijak dramaticky nekolísaly. Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší spotovou cenou byl zaznamenán u zlata, a to 5,5 %. Následovala platina s 6,4 %, poté stříbro s 7,3 % a nejvíce volatilním kovem bylo palladium se 7,7 %.

 

Vývoj na světovém finančním trhu není obvyklý. Americké akcie pokračují ve svém růstu a index Dow Jones zaznamenal opět své rekordní hodnoty. Za normální situace, když akcie rostou, tak ceny drahých kovů by měly stagnovat nebo klesat. Aktuální situace je však jiná. Akcie rostou a stejně tak i ceny drahých kovů. Na tom je vidět, že investoři se stále chtějí vézt na vlně růstu cenných papírů, ale také již pomalu dokupují žlutý kov, aby byli zajištěni proti prudkému poklesu akcií, který se dá očekávat a je jen otázka kdy. Signálem k výstupu z „vlaku do stanice Akcie“ může být sebemenší poznámka FEDu nebo výkyv ve zveřejňovaných statistikách. A tím, jak se stále vlak plní a hodnoty akcií dosahují nových maximálních hodnot, bude výstup o to dramatičtější a můžeme se vsadit, že spousta cestujících bude ušlapána. 

 

Zlato od začátku roku posílilo o více jak 8 %. Růst zlata je dán především tím, že fondy, které investují do zlata, navýšily svá aktiva o více jak 34 % a stále nakupují. Neodrazuje je ani to, že pravděpodobnost toho, že FED zvýší své úrokové sazby již na březnovém zasedání, je nyní 70 %. Důvodem je hlavně rostoucí inflace. Úrokové sazby na americkém dolaru sice budou po předpokládaném zvýšení v pásmu 0,75-1,00 %, ale inflace byla v únoru již přes 2 %, což znamená, že reálný výnos z úrokových sazeb je vlastně reálná ztráta - nyní 1,50 %, po zvýšení sazeb 1,25-1,00 % z každého uloženého dolaru. Proto tak zoufale fondy, které slibují svým investorům určité zhodnocení, hledají nějakou možnost, kam by mohly peníze uložit, aby přinesly alespoň nějaký zisk. Kvůli tomu roste cena akcií, protože většina peněz od soukromých investorů končí 

ve fondech, které investují právě do akcií. Důsledkem toho však je, že ceny akcií jsou již dávno mimo ekonomickou realitu a nemají nic společného s hodnotou firem, které je emitují. 

 

Jak již bylo zmíněno výše, drahé kovy rostly průběžně celý měsíc. Výjimkou bylo jen palladium, které svůj vrchol, 797 USD za trojskou unci, zaznamenalo v polovině měsíce. Právě v půlce měsíce Toyota zveřejnila zprávu, že vyvíjí novou technologii, která by měla umět snížit potřebu drahých kovů v katalyzátorech motorů až o 20 %. Převážná většina nyní vytěžených kovů z takzvané skupiny platinových kovů, tj. platina, palladium a rhodium, je používána v automobilovém průmyslu právě do katalyzátorů aut. Tyto kovy nyní stojí na rozcestí. Na jedné straně automobilky hlásí rekordní prodeje (ať už z USA nebo z rychle rostoucího trhu v Číně a Indii), tedy dobré zprávy pro palladium, a na druhé straně nové technologie (viz. Toyota a také rychlý rozvoj elektromobilů), které žádné katalyzátory nepotřebují. U elektromobilů to však není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Auta sice jezdí skoro bez hluku a ekologicky, ale jezdí na elektřinu a tuto elektřinu musí někdo, někde vyrobit. Z obnovitelných zdrojů je zatím vyrobeno velmi malé množství elektřiny. Většina (především v Asii) je vyrobena v uhelných elektrárnách, které pro snižování emisí používají také platinové kovy, aby snížily množství plynů NOx. Takže, čím více bude v budoucnu potřeba elektřina (ať na pohon automobilů nebo na další nové technologie), tím více bude nutné používat palladium, platinu i rhodium pro snižování emisí skleníkových plynů. Toto téma je aktuální především v Číně, která se v zimě, kdy jsou rozptylové podmínky nejhorší z celého roku, doslova dusí. Proto je předpoklad, že se v následujících letech spotřeba platinových kovů přesune z automobilek právě do společností, které vyrábí elektřinu.