Na druhou stranu se však nedá o září mluvit jako o klidném měsíci. Určitě bylo bohaté na události, které měly vliv na globální ekonomiku a následně tak i na drahé kovy. Nejvíce očekávanou událostí bylo zasedání FEDu, kde se mohlo rozhodnout o dalším zvyšování úroků na americkém dolaru. Podle očekávání FED úroky nezvýšil a zlato tak dostalo nový impuls minimálně k udržení ceny. Předsedkyně FEDu Janet Yellen byla ve svých vyjádřeních optimistická - sdělila, že ekonomice se daří poměrně dobře, ale zase ne tak dobře, aby mohl FED úroky zvýšit. Je jasné, že se čeká na americké volby, do té doby k žádným zásadním krokům nedojde a já si troufnu tvrdit, že k nim nedojde ani do konce letošního roku. 

 

Zlato zaznamenalo svoji maximální cenu po zveřejnění výsledků americké ekonomiky v sektoru služeb. Takzvaný index nevýrobního sektoru, který sleduje vývoj poptávky po službách, zaznamenal nejvyšší meziměsíční pokles od finanční krize v roce 2008. Cenu zlata během chvíle tento výsledek katapultoval o 20 dolarů na trojské unci výš, stejně tak stříbro a ostatní drahé kovy. Vládní ekonomové začali ihned trh uklidňovat vyjádřeními, že výsledek může být anomálií, protože srpnová výše indexu byla vysoká, a pokles byl očekávaný. Možná ho očekávali oni, ale trh určitě ne. Analytici se shodli na tom, že toto byl poslední hřebíček do rakve úmyslu FEDu zvýšit úroky. Toto se následně potvrdilo a FED opět zvyšování odložil.

 

V září se nevedlo ani evropské nejsilnější ekonomice -  tedy německé. Jediný sektor, který rostl, byla výroba elektroniky, i když to bylo jen o 0,3 %. Objednávky automobilů klesly meziročně o 4,9 %, stavebnictví o 1,3 %, hutnictví o 1,2 % a chemický průmysl klesl o 0,2 %. Daleko větší problém je však situace kolem německé největší banky - Deutsche Bank. Americké ministerstvo spravedlnosti od ní požaduje úhradu pokuty ve výši 14 mld. USD za nekalé obchodní praktiky v průběhu poslední finanční krize. Tato pokuta by pro ni byla likvidační, a proto se snaží banka vyjednat alespoň snížení pokuty na schůdných 5 mld. USD. Kolem Deutsche Bank se však podivné věci dějí již delší dobu. Její potíže nastartovalo obvinění z manipulací s mezibankovní sazbou LIBOR přibližně před dvěma lety. V loňském roce sama banka odstoupila ze seskupení bank a institucí, které se podílejí na takzvaném londýnském fixu, kterým je dvakrát denně fixována cena drahých kovů, podle které se řídí většina obchodů s touto komoditou. Při této příležitosti se objevily úvahy, že i tento fix byl v minulosti manipulován a její takzvané dobrovolné odstoupení z této pozice bylo vlastně již trestem za tyto manipulace. Osobně si myslím, že banku nenechají padnout. Důvodem je především její absolutní provázanost nejen s německou ekonomikou, ale i to, že patří k největším bankám světa a její případný pád by mohl nastartovat další finanční krizi. Banka bude trpět, bude nucena omezovat své aktivity, snižovat náklady a asi i její vliv na globální ekonomiku bude slabší, ale myslím si, že nepadne. 

 

Zapadnout by neměla zpráva o tom, že se čínský juan stal, vedle amerického dolaru, eura, britské libry, švýcarského franku a japonského jenu, globální rezervní měnou. Pro Čínu to znamená, že si bude moci půjčovat za výhodnějších podmínek a také se jí zlevní nákupy, především komodit. Nebude muset převádět svoji měnu na jinou a ztrácet na transakčních poplatcích. Toto je důležité především v kontextu drahých kovů, kterých Čína nakupuje nejvíce na světě.