Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za 2. čtvrtletí 2021

Mgr. Libor Křapka, výkonný ředitel IBIS InGold®, a. s.

15. 07. 2021

Cena zlata měla během dubna a května stoupající trend. Navzdory lehké korekci po vyjádření FED o zvažovaném zvyšování základní úrokové míry jeho cesta vzhůru pokračuje. Hnacím motorem je především rostoucí poptávka, zařazení fyzického (alokovaného) zlata mezi aktiva první kategorie v rámci regulí Basilej III a fakt, že stále rostoucí míra inflace postihuje celosvětovou ekonomiku.

9. července 2021, Praha – První dva měsíce druhého čtvrtletí letošního roku byly pro zlato a cenné kovy příznivé. Po poklesu cen v prvním čtvrtletí nastal obrat a cena zlata začala růst a svých maximálních hodnot dosáhlo zlato na přelomu května a června, ostatní kovy již v průběhu května. V červnu pak přišla korekce na všech sledovaných kovech.

Důvodem zpomalení růstu bylo v polovině června prohlášení americké centrální banky (FED), že pravděpodobně v roce 2023 začne zvyšovat základní úrokovou míru. V dnešní rychlé době, kdy se politická i ekonomická situace může změnit v řádech dnů, je třeba takové prohlášení brát hodně s rezervou, protože odhadovat vývoj ekonomiky na dva roky dopředu, je spíše věštba než seriózní předpověď. Tímto svým vyjádřením se FED s největší pravděpodobností snaží ochladit přehřáté ceny komodit a ostatních aktiv a zpomalit stále rychleji rostoucí inflaci, která je v USA nejvyšší od roku 2008 a aktuálně dosahuje 5 %.

Vypadá to, že se to americké centrální bance na chvíli i povedlo. Americký dolar začal posilovat. Cena zlata i ostatních aktiv klesla během jednoho týdne o 4 % a byla tak nejnižší od začátku května. Tato korekce však neměla dlouhého trvání a na přelomu června a července začaly ceny opět stoupat. Chytří investoři tak mohli využít této krátké korekce k nákupu zlata za ceny, které se nemusí již opakovat. Zájem především o fyzické zlato je enormní a rafinérie drahých kovů jsou již více než rok na hranicích svých výrobních kapacit. Rozdíl mezi papírovým a fyzickým zlatem se stále více prohlubuje. Investoři jsou ochotni za výhodu vlastnit fyzické zlato platit stále větší premium. Předpokládáme, že tento rozdíl se bude stále zvětšovat a cena zlata na burze bude vzdálená skutečné ceně fyzického zlata.

Důležitým aspektem, který tento rozpor ještě prohlubuje, je soubor regulačních opatření pro komerční banky známý pod zkráceným názvem Basilej III. Tato regulace staví fyzické zlato na úroveň hotovosti. Pro rozvahy bank tedy není rozdíl, zda drží hotovost nebo fyzické zlato. Pro banky v EU začalo opatření platit na konci června, pro banky Velké Británie je regulace platná až od 1. ledna 2022. Banky i ostatní finanční instituce již avizují, že objem fyzických drahých kovů ve svých portfoliích budou navyšovat.

V nákupech zlata pokračují i centrální banky. Rusko a Čína veřejně deklarují, že se zbavují aktiv alokovaných v amerických dolarech a nahrazují je buď čínskou měnou nebo fyzickým zlatem. Zlato nakupují i centrální banky Polska a Maďarska. Za první čtvrtletí letošního roku bylo nakoupeno o 36 % fyzického zlata více než v roce 2020. Poptávka roste kontinuálně již 3 čtvrtletí po sobě a objemy nákupů fyzického zlata jsou nejvyšší od roku 2016. Naopak úroveň zlata drženého v ETF fondech je nejnižší za poslední dva roky.

Celkové zastoupení zlata v investičních portfoliích je v současné době na pouhé jedné třetině ve srovnání s obdobím před 10 lety, kdy zlato dosahovalo svých historických cenových maxim. Proto je stále velká pravděpodobnost, že jeho cena dále poroste. Hlavní hnací silou růstu ceny zlata pak bude inflace.

Již v současné době jsme svědky prudkého zvyšování cen nemovitostí, ale i ostatních komodit, kdy není výjimkou meziroční růst o více jak 100 %. Růst objemu papírových peněz v ekonomice je bezprecedentní, a jestliže jejich znehodnocení dosahovalo v minulých letech řádu jednotek procent, tak v letech následujících můžeme být svědky znehodnocení v desítkách procent. Přes tento fakt jsou úspory firem i domácností držených na běžných účtech bank nejvyšší v historii. Reálná hodnota vkladů se vlivem inflace snižuje. O tom, že se inflace může vymknout kontrole velice rychle, se přesvědčili například obyvatelé Libanonu, který býval označován za Švýcarsko Blízkého východu. V roce 2020 tam dosáhla inflace 84,9 %, banky omezily výběry hotovosti i převody do zahraničí. Úspory obyvatelstva v libanonské libře během jednoho roku ztratily skoro 90 % své hodnoty. Ten, kdo si myslel, že vyzraje na inflaci tím, že bude držet své úspory v jiné měně, tak je také zklamán, protože banky tyto úspory zadržují a nepovolují jejich výběr. Hospodářství zkolabovalo a 80 % populace nad 65 let nedostává žádné důchody ani sociální dávky a musí spoléhat na pomoc příbuzných ze zahraničí.

 

Cenné kovy ve 2. čtvrtletí 2021

 
Zlato
Stříbro
Platina
Palladium
Nejvyšší cena USD/oz
1 915,70
28,765
1 280,00
3 026,00
Datum
1. 6. 2021
18. 5. 2021
10. 5. 2021
4. 5. 2021
Nejnižší cena USD/oz
1 710,10
24,26
1 027,00
2 469,50
Datum
1. 4. 2021
1. 4. 2021
21. 6. 2021
21. 6. 2021

 

Cenné kovy ve 2. čtvrtletí 2021

Zlato
Nejvyšší cena USD/oz
1 915,70
Datum
1. 6. 2021
Nejnižší cena USD/oz
1 710,10
Datum
1. 4. 2021
Stříbro
Nejvyšší cena USD/oz
28,765
Datum
18. 5. 2021
Nejnižší cena USD/oz
24,26
Datum
1. 4. 2021
Platina
Nejvyšší cena USD/oz
1 280,00
Datum
10. 5. 2021
Nejnižší cena USD/oz
1 027,00
Datum
21. 6. 2021
Palladium
Nejvyšší cena USD/oz
3 026,00
Datum
4. 5. 2021
Nejnižší cena USD/oz
2 469,50
Datum
21. 6. 2021

 

Zlato – Cena zlata se na přelomu května a června dostala na nejvyšší úroveň od začátku roku, aby byla následně sražena prohlášením FEDu o možném zvyšování úrokových sazeb v roce 2023. Zlato oslabilo až k hranici 1 750 USD za unci. Důležité bylo, že tuto hranici neprolomilo a následně se vrátilo nad úroveň 1 800  USD/oz. Technicky je tento vývoj vnímán jako signál toho, že zlato ukončilo 8 měsíců trvající tzv. medvědí trh a vstoupilo do fáze trhu býčího – tedy stoupající ceny. Vhodnou cenou pro větší nákup zlata je cena pod hodnotou 1 900 USD/oz. Pod touto úrovní však zlato nemusí setrvat dlouho.

Stříbro – Cena stříbra se nijak výrazně neoddělila od ceny zlata. Stále zůstává vůči zlatu ve svém dlouhodobém průměru, tj. cca 60 uncí stříbra za jednu unci zlata. K psychologické hranici 30 USD/oz se ve druhém čtvrtletí stříbro ani vzdáleně nepřiblížilo. Po prohlášení americké centrální banky také pokleslo, procentuálně více než zlato. Nadějí stříbra je růst ceny zlata, které následuje, a také rozvoj nových technologií, především elektromobility, kde je stříbro využíváno jako supervodič.

Platina – Cena platiny se v květnu přiblížila hranici 1 300 USD/oz, ale nepřekonala ji. Ve druhé polovině června klesla blízko k psychologické hranici 1 000 USD/oz, ale ani tu neprolomila. Platina nadále zůstává v medvědím trhu a její vyhlídky jsou spíše negativní - stagnace ceny v pásmu 1 050 – 1 200 USD/oz. Pozitivní zprávou může být zavádění normy EURO VII pro nákladní automobily, díky které by mohlo dle odhadů dojít ke zvýšení spotřeby platiny v katalyzátorech až o tři unce na jeden automobil.

Palladium – Cena palladia krátkodobě překonala hranici 3 000 USD/oz, aby se následně vrátila pod tuto úroveň. Cenu se snaží ovlivnit těžaři svými prohlášeními o omezování výroby. Pozitivní vliv na cenu palladia má zpřísňování emisních limitů pro osobní automobily v Číně. Negativně cenu z krátkodobého hlediska ovlivňuje nedostatek čipů pro automobily, v jehož důsledku klesá i spotřeba palladia. Z dlouhodobého pohledu zůstane cena palladia nad jeho dlouhodobým průměrem, tj. 1 500 USD/oz.