Z pohledu makroekonomického však byl březen určitě nejzajímavější měsíc letošního roku. O tom svědčí i rozptyl nejvyšších a nejnižších cen. Tento měsíc se shodly jen dva kovy na maximu ve stejný den, a to platina se stříbrem - prvního března. Jinak byl rozptyl cen poměrně veliký.

 

Hlavní příčinou tohoto rozdílu bylo především zasedání FEDu v polovině měsíce. Před tímto zasedáním ceny všech drahých kovů spíše klesaly. Celý trh očekával zvýšení sazeb. K němu opravdu došlo a pásmo úrokových sazeb centrální bankéři posunuli na úroveň 0,75 – 1,00 %. Tedy žádné překvapení a zdálo se, že není důvod, aby zlato a následně i další drahé kovy pokračovaly ve své korekci, protože vyšší úrokové sazby nejsou pro ně dobrou zprávou. Opak však byl pravdou. Po oznámení zvýšení úroků cena zlata ihned vyletěla o 13 dolarů za jednu unci a v druhé polovině měsíce většina kovů dohnala pokles od začátku března. 

 

Co je důvodem tohoto zdánlivého paradoxu? Jsou to především doprovodné komentáře centrálních bankéřů USA, které vydali po zvýšení úrokových sazeb. Z nich je patrné, že inflace je možná rychlejší než očekávali, a proto úroky na dolaru nestačí na pokrytí ztráty z této inflace. A znehodnocování měny nahrává skutečné hodnotě, a to zlatu. Investoři proto své investice více než do dolarů směřují do drahých kovů - především do zlata, které je odpradávna bezpečným přístavem a je tak pojistkou proti inflaci. Dolar následně ještě oslabil, když se Donaldu Trumpovi nepodařilo prosadit zdravotnickou reformu. Ihned po dolaru oslabily i americké akcie, protože investoři se začínají bát, že se novému americkému prezidentovi nepodaří prosadit jeho politika. Akcie oslabily během jednoho dne o 3 % a od začátku března klesly o 8,2 %.  Oslabení dolaru i akcií bylo dalším impulzem pro posílení zlata, a to si tak připsalo od poloviny měsíce skoro 70 dolarů na trojskou unci. 

 

Zlato tak v amerických dolarech roste od začátku roku o více jak 8 %, stříbro o 13 % a palladium dokonce o 17 %. Nerostou však jen drahé kovy. Index Londýnské burzy kovů - London Metal Exchange Index (LMEX), který sleduje neželezné kovy (hliník, měď, olovo, cín, zinek a nikl) přidává od začátku roku 9,2 % a vypadá to, že kovy jsou na cestě zopakovat loňský rok, kdy byly nejlepší investicí roku. 

 

Březen byl zajímavý i z pohledu investora do tzv. nových investic, konkrétně kryptoměn. Nejznámější z nich je Bitcoin. Jeho cena byla poslední dobou hnána vzhůru především díky poptávce z Číny, kde sloužil jako prostředek pro vyvedení kapitálu ze země. Čínská vláda okamžitě uvalila na Bitcoin restrikce a jeho cenu tak poslala dolů. Dalším problémem je nyní to, že ověření pravosti Bitcoinu trvá velmi dlouho a řetězec znaků, který slouží k jeho identifikaci, zabírá velké místo. Proto se začíná hovořit o tzv. hard forku, tj. o faktickém rozdělení na dvě, na sobě nezávislé, měny. Někteří nezkušení investoři viděli v Bitcoinu velký potenciál a investovali do něj nemalé částky. Byla to však sázka na novou, neprozkoumanou technologii, která nyní může přinést velké zklamání. 

 

Důležitou událostí pro evropského investora bylo i to, že na konci měsíce Velká Británie zahájila svůj odchod z EU. Předsedkyně vlády aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, a potvrdila tak vůli občanů Spojeného království k opuštění Evropské unie. Nikdo si zatím nedokáže představit, co to bude znamenat pro Británii i EU. Jisté je jediné - nejistota. 

 

Pro tuzemského investora bude neméně důležitým rozhodnutím opuštění intervencí proti posílení koruny. ČNB mohutně intervenovala i v březnu. Odhaduje se, že její nákupy činily rekordních 16 miliard euro. Takové objemy jsou v delším čase neudržitelné a konec intervencí můžeme očekávat velmi brzo. Nyní všichni sází na posílení koruny k hranici 25 korun za euro. Je ale otázkou, co s kurzem udělá, až začnou investoři vybírat zisky z posílení. Je skoro jasné, že kurz koruny vůči euru bude velmi pohyblivý, a to bude zvyšovat nejistotu v již tak nejistém světě financí a investic.