Ceny v amerických dolarech v měsíci spíše klesaly a zajímavostí je to, že palladium již pomalu dohání v ceně platinu. Palladium zažívá velice příznivé období.  Ještě nedávno byla jeho cena kolem 600 amerických dolarů za trojskou unci, v červnu překonala hranici 900 dolarů za stejné množství. U investic do palladia bychom ovšem měli být obezřetní. Stále je tu obava z rychlého nástupu elektromobilů, které budou nahrazovat automobily s tradičním benzínových motorem, ve kterých se spotřebovává více jak 40 % světové nabídky palladia. 

 

Nejdůležitější událostí šestého měsíce bylo očekávané zvýšení úroků americkými centrálními bankéři. Pásmo základní úrokové sazby zvedli o 0,25 % na 1 - 1,25 %. FED zároveň avizoval, že do konce roku zvýší úroky ještě maximálně jednou - místo předem plánovaných dvou navýšení.  Většina odborníků, a my s nimi souhlasíme, se shoduje v tom, že toto zvýšení bylo poslední v tomto roce. Inflace v USA sice přesahuje 2 %, ale většina ostatních sledovaných ekonomických faktorů není bůhvíjak úspěšná. Nejvíce starostí centrálním bankéřům v USA však dělají ceny ropy a energií. Ty jsou na 6 měsíčních minimech a všichni si ještě pamatujeme, že právě dramatický pokles ceny ropy a energií vyvolal obavy z deflačního vývoje a politiku nulových sazeb USA. Pro běžného občana je to ale dobrá zpráva. Zlevní mu cestování a náklady na energie. 

 

V červnu se opět začalo mezi odborníky diskutovat téma Čína a její zlaté rezervy. Stále více se jich shoduje v tom, že Čína nepřiznává skutečné zásoby zlata, které nakupuje a které drží její centrální banka. Pro Čínu je výhodné předstírat, že zlato přestala nakupovat a vlastně jí ani tak moc nezajímá. Důvodem je, že kdyby přiznala masivní doplňování zlatých rezerv, cena zlata na světovém trhu by se ihned skokově zvýšila a Číně by se její nákupy notně prodražily. Takto nakupuje za stále přijatelné ceny a je pravděpodobné, že až přizná své skutečné zásoby, s nákupy přestane nebo je alespoň omezí. 

 

V posledním týdnu měsíce jsme byli svědky velice zajímavé události. V pondělí 26. 6. v 9 hodin ráno, byl podán pokyn k prodeji 56 tun zlata. Není známo kdo ani proč a vyrojily se jen spekulace. Tou nejpravděpodobnější je to, že šlo vlastně jen o omyl. Jednorázový pokyn k prodeji tak velkého množství není obvyklý - jedná se o 1,8 milionu trojských uncí. Zlato během minuty kleslo z hodnoty 1 255 dolarů na 1 235 dolarů za unci. Obchod zněl na 18 149 lotů. Jeden lot = 100 uncí. Velmi častým a obvyklým příkazem je 18 149 uncí, tj. cca 564 kg zlata. Toto však byl příkaz na 18 149 lotů zlata - tj. 100 krát více! Nejpravděpodobnější teorií je proto ta, že se někdo prostě jen „uklikl“ a místo unce zadal loty. Důvodem pro tuto teorii je nejen to, že se jedná o neobvykle velké množství, ale i čas, kdy k obchodu došlo. V 9 hodin ráno našeho času je velmi nízká likvidita na trhu a pro prodeje takového množství je lepší vybírat čas spíše v pozdním odpoledni, kdy je ještě otevřen evropský a zároveň již i americký trh a velké množství se snáze prodá a nezpůsobí na trhu takový pokles, a tím i nižší prodejní cenu. V tomto případě byla proražena hranice 1 250 USD/oz, a tím se spustily další automatické obchody, které měli makléři nastavené na pokles pod tuto hranici. Je třeba dodat, že se jednalo o prodeje tzv. papírového zlata - tzn.  „cenných papírů“ (krásný oxymoron). Tato událost jednoznačně podtrhuje potřebu co nejrychleji vytvořit oddělené trhy pro obchodování s papírovým zlatem a se zlatem skutečným. Na trhu se skutečným zlatem by se nikdy nemohl stát podobný omyl, že by někdo prodal během sekundy takové množství fyzického zlata. Jen pro představu - v roce 2016 bylo zobchodováno více jak 10 bilionů dolarů v papírovém zlatě, což je 233krát více než činil obchod s fyzickým zlatem. Takový poměr není dlouhodobě udržitelný.