Zlato
Stříbro
Platina
Palladium
Nejvyšší cena USD/oz
1 309,55
17,3275
916,30
1 033,50
Datum
14. 6. 2018
14. 6. 2018
1. 6. 2018
7. 6. 2018
Nejnižší cena USD/oz
1 245,70
15,8750
839,00
930,30
Datum
28. 6. 2018
28. 6. 2018
28. 6. 2018
26. 6. 2018
Nejvyšší cena USD/oz
1 309,55
Nejnižší cena USD/oz
1 245,70
Nejvyšší cena USD/oz
17,3275
Nejnižší cena USD/oz
15,8750
Nejvyšší cena USD/oz
916,30
Nejnižší cena USD/oz
839,00
Nejvyšší cena USD/oz
1 033,50
Nejnižší cena USD/oz
930,30
2. července 2018, Praha - Nejvíce sledovanou událostí bylo zasedání americké centrální banky, která, dle předpokladů, navýšila své úrokové sazby o čtvrt procenta do pásma 1,75 – 2,00 %. FED překvapivě avizoval, že letos zvýší sazby ještě dvakrát - tedy v září i prosinci. Ihned po oznámení výsledků zasedání FEDu vyletěla cena sledovaných kovů nahoru a zlato atakovalo hranici 1 310 USD za unci. Bohužel, navzdory předpokladu analytiků, se zlatu nepodařilo tuto zásadní hranici odporu překonat a následující dny klesalo až pod úroveň 1 250 dolarů za unci. Hlavním důvodem poklesu všech cenných kovů v tomto období bylo posilování amerického dolaru.
Dolar získával nejen díky optimistickým vyjádřením FEDu - pokračující zvyšování sazeb, růst HDP i inflace, ale překvapivě také díky rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje v ekonomice více ochranářských opatření a cel a v politice nesmlouvavý boj s nelegální migrací. Investoři cítí, že to Trump myslí vážně, a sazí na posílení dolaru vůči všem měnám.
Co se týče amerického dolaru, je toto spíše krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska jsme možná svědky konce tzv. dolarové éry v rezervách centrálních bank. Většina centrálních bank se snaží své devizové rezervy držené přímo v dolarech nebo amerických dluhopisech snižovat. Turecko například svá dolarová aktiva snížilo během pěti měsíců o 38 %. Spolu s Ruskem doplňuje do svých rezerv zlato, kterým nahrazuje právě dolar. Od začátku roku nakoupily národní banky celkově 159 tun ryzího zlata. Nejvíce zlata si pořídilo Rusko, a to 71 tun, a Turecko, více jak 60 tun. Je otázkou, co se stane s úroky amerických dluhopisů, až se jich začnou zbavovat jejich největší držitelé - Čína a Japonsko. Jestliže k tomu dojde, vyletí jejich úroky vzhůru a pro USA bude velice složité splácet je. To, že Čína hledá cestu, jak zbavit svůj zahraniční obchod závislosti na dolaru, je známé. Takzvaný zlatý juan je v obchodu s Ruskem používán již nyní. Paradoxně právě zavádění cel na čínské zboží ze strany USA může tento proces uspíšit. Krátkodobě sice dolar může posílit, ale dlouhodobě ho to může fatálně poškodit.
Svoji investiční strategii směrem k fyzickému zlatu začínají měnit i penzijní fondy. Švýcarský penzijní fond AHV/AVS v červnu oznámil, že místo papírového zlata a energetických komodit začne svá aktiva přesouvat do zlata fyzického. Fyzické zlato totiž vidí jako bezpečnější prostředek pro zajištění úspor svých klientů proti inflaci a recesi. V první fázi penzijní fond nakoupí skoro 20 tun zlatých cihel. Oznámení paradoxně vyvolalo u švýcarských rafinérií cenných kovů obavy. Pokud totiž k podobným krokům přistoupí i ostatní švýcarské penzijní fondy, nebudou mít pro takové nákupy dostatek zlata. Představme si, co by se s cenou zlata asi stalo, kdyby největší penzijní fond světa, japonský GPIF, chtěl do zlata přesunout pouhých 5 % svých aktiv, tj. cca 60 miliard dolarů. Při současných cenách by mohl nakoupit téměř 1 500 tun, což je polovina celoroční světové těžby.
Německo se snaží uspíšit repatriaci svých zlatých zásob. O rok dříve, než stanovil plán přesunu zásob z USA, stáhlo na své území 583 tun zlata. Hlavním důvodem tohoto spěchu jsou pravděpodobně problémy největší německé banky Deutsche Bank. Vláda v Berlíně chce uklidnit investory, kteří drží dluhopisy této banky, aby je nezačali houfně prodávat. Ztráta banky v roce 2017 totiž dosáhla skoro půl miliardy EUR, a to určitě investorům klidu nepřidá. Navíc pád takové banky by mohl vyvolat globální krizi nebývalých rozměrů.
