1. 2. 2018, Praha - V lednu nebyl pohyb cen sledovaných cenných kovů nijak extrémní. Největší rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou mělo palladium, a to více jak 11 %, následovala platina s 10,8 %, poté stříbro s 5,9 % a nejméně volatilním kovem bylo zlato s necelými 5 %. Dá se říci, že cenné kovy celý měsíc posilovaly a mimo palladia dosáhly svá maxima ke konci měsíce.

Stříbro ovšem na konci měsíce zaznamenalo také své minimum. Šlo však pouze o krátkou epizodu, kdy tento kov najednou klesl k hranici 16,73 dolarů za unci, aby za dva dny byl již o jeden dolar na unci dražší. Důvodem byl prodej velkého objemu stříbra v jeden okamžik, čistá burzovní spekulace na okamžitý propad ceny.

Hvězdou měsíce bylo palladium. Překonalo svůj historický rekord z roku 2001 a v polovině ledna 2018 se zastavilo na hranici 1 139 dolarů za unci. Ihned po dosažení svého nového vrcholu ale začalo klesat a nyní se pohybuje jen kousek od hranice 1 000 dolarů. Je zajímavé, že před 17 lety byl rekord dosažen také v měsíci lednu. Je to dáno tím, že automobilky dokončují své kontrakty na dodávky drahých kovů a jejich predikce vyhnala tento kov takto vysoko. V roce 2001 po nárůstu následoval prudký pád, proto nyní budeme s napětím sledovat, bude-li se stejná situace opakovat i letos. Doporučení prodávat stále trvá.

Hlavní vliv na zdražování sledovaných komodit měla trvající nejistota kolem dočasné federální platební neschopnosti USA, která ochromila chod státu, protože spousta úředníků a federálních zaměstnanců zůstala doma. Dalším důvodem je pokračující oslabování amerického dolaru. K euru je na nejnižší hodnotě za posledních tři a půl roku. Meziročně euro posílilo o více jak 18 % a jen za poslední měsíc o více než 5%. Dolar oslabuje skoro ke všem důležitým měnám včetně naší koruny. Jeho hodnota je již jen lehce nad hranicí 20 korun za jeden dolar. Na všeobecném oslabování dolaru se podepisuje především nepředvídatelnost chování současného amerického prezidenta a také pokračující rétorika Číny o tom, že se zbavuje amerických dluhopisů a ze svých devizových zásob prodává i samotný dolar. To s sebou nese i posilování čínského juanu. Čínskou měnu nyní, vedle Ruska, nakupuje i Japonsko a z údajů zveřejněných v lednu vyplynulo, že i Evropská centrální banka nakoupila v roce 2017 do svých zásob juan za více jak 500 mld. eur. Zato Česká národní banka nenakoupila nic. Její ultrakonzervativní přístup jak k devizovým, tak zlatým rezervám, hraničí již s nic neděláním. ČNB se tak stává terčem kritiky a vzrůstá obava, že není připravena na možnou krizi či změnu ekonomického vnímání, kdy vedoucí roli ve světě pomalu, ale jistě přebírá Čína.

Posilování vlivu Číny na světovou ekonomiku je dobrou zprávou pro zlato. Důvody jsou dva. Tím, jak bohatne čínská společnost, poroste poptávka po fyzickém zlatě, a to jak v podobě šperků, tak v podobě investičních slitků a mincí. Toto se již projevilo v minulém roce, kdy za první tři čtvrtletí nakoupili Číňané 233 tuny investičních slitků a mincí, což je o více jak 40 % více než za stejné období roku 2016. Druhým důvodem, který mluví pro zlato je pak to, že vedle obyvatel Číny vnímá zlato pozitivně i centrální banka Číny a dá se předpokládat, že americké dolary nahrazuje zlatem. Tyto údaje však Čína nezveřejňuje, takže o jejích zlatých rezervách panují jen dohady. Oficiálně je na 6. místě se skoro 1 900 tunami zlata, ale tomuto údaji nevěří snad již nikdo. Odhady skutečných zásob se pohybují mezi 5 000 až 20 000 tun. Jednou se to snad dozvíme. Oficiálně nejvíce zlata v minulém roce nakoupilo do svých rezerv Rusko - celkem 223,5 tuny. Rusko nakupuje kontinuálně již od roku 2006 a za tuto dobu nakoupilo 1 452 tuny. Nyní má ve svých rezervách 1 839 tun, čím se řadí ve srovnání na 7. místo. Je jasné, že ve svých nákupech bude pokračovat i v roce 2018.