Podle zprávy, kterou vydalo, nakoupily banky za poslední čtyři kvartály rekordních 715,7 tun zlata. V dubnu byly zlaté rezervy centrálních bank na 34 023,87 tunách, z čehož banky eurozóny držely 10 778,5 tuny. Banky rozvíjejících se trhů v současné době drží trend a své zlaté rezervy, podle zprávy WGC, dále zvyšují.

 

Celková světová poptávka po zlatě v letošním prvním čtvrtletí dosáhla výše 1 053,3 tun, což znamená, že vzrostla o 7 %.

 

Velkou roli v nákupech žlutého kovu a rozšiřování svých zlatých rezerv hrála v posledním měsíci Čína, která své zásoby navýšila již šestý měsíc za sebou. Médiím to sdělila Čínská lidová banka. Země vlastní 1 916 tun žlutého kovu a jeho množství narostlo oproti dubnu přibližně o 16 tun. Zásoby zlata, které východní velmoc vlastní, mají dnes hodnotu 79,83 miliard USD. Tato hodnota od měsíce dubna stoupla zhruba o miliardu a půl, kdy byla vyčíslena na 78,35 miliard USD.

 

Čína je v dnešních dnech tím největším producentem zlata na světě a nutno podotknout, že zlatý „polštář“, který má ve svém vlastnictví, má zatím pouze zlomkovou hodnotu oproti devizovým rezervám držených v zahraničních měnách. Ty ale, na rozdíl od zlata, jehož zásoby země ustavičně navyšuje, stouply pouze o 0,2 % a ustálily se na hodnotě 3,101 bilionů USD.

 

Důvodem nákupů zlata ze strany centrálních bank je celková ekonomická nestabilita, kterou způsobují pořád stejní činitelé - ekonomická válka Donalda Trumpa s Čínou, a nyní i s Mexikem, či například nejistá situace v Evropské unii okolo brexitu. To vše podle WGC vyvíjí tlak na manažery centrálních bank, kteří potřebují diverzifikovat své investice, aby snížili případná rizika, která s sebou ekonomická krize nese.