Centrální banky mnoha států navýšily v první polovině tohoto roku své zlaté rezervy. V první polovině minulého roku pořídily 178,6 tun zlata, letos zvedly nákup o dalších 15 tun na 193,3 tun, což je nejvíce od roku 2015. Poptávka centrálních bank tvořila 10 % celkové poptávky po drahém kovu a banky nyní ve svých rukou drží 33 763 tun zlata. 

 

Nejvíce se do navyšování rezerv obulo Rusko, které od počátku roku 2017 nakoupilo již 383,3 tun zlata. Na druhém místě skončilo Turecko se 125,8 tunami a pomyslný bronz si s 68,4 tunami odnesl Kazachstán. Tyto tři státy zajistily 86 % z celkových nákupů centrálních bank.

 

Mezi kupující se zařadilo i Polsko, což bylo velkým překvapením. Podle Macquarie Group nakoupila polská národní banka (NBP) 2 tuny zlata v červenci letošního roku a dalších 7 o měsíc později. Instituce se podle deníku Rzeczpospolita odmítla k informaci vyjádřit. Pokud by se ovšem nákup potvrdil i v oficiálních číslech MMF, jednalo by se o největší nákup drahého kovu v rámci Evropské unie. Polsko má nyní podle jmenovaného média v londýnské Bank of England uloženo 112 tun zlata. Tato investice je vnímána jako snaha o zbavení se závislosti na americkém dolaru.

 

Cena zlata se v poslední době pohybuje okolo psychologické hranice 1 200 USD za unci. Příští rok bude podle analytiků pro finanční trhy „výzvou“ a cena zlata se může dostat na 1 350 – 1 500 USD za unci. Důvodem je zvýšená poptávka po zlatě v rámci potřeby diverzifikovat předpovídané oslabení dolaru provázející plánované kroky prezidenta Trumpa, pokračující obchodní války a nejistá situace na Středním východě.