To, co zemi tlačí k odpoutávání se od dolaru je podle expertů pokračující napjatá situace mezi ní a Spojenými státy - dalším ekonomickým velikánem. Čína se teď zbavuje amerického dolaru a nahrazuje ho například právě zlatem.

 

“Již od počátku čínsko-amerického konfliktu si asijská strana uvědomuje, že držet dolar je riskantní. Proto zvyšuje míru ostatních aktiv, například zlata, které bere jako prevenci proti zmíněnému riziku,” uvedl Zhou Yu, ředitel CIF, pro Global Times. Podle něj ale může nastat situace, kdy Spojené státy americké zmrazí Číně její dolarové rezervy, což by ji přineslo velké potíže.

 

Čína měla k poslednímu prosinci 2018 ve svém vlastnictví 1,1235 bilionu USD v amerických dluhopisech. Své zásoby snížila z dřívějších 1,1849 bilionu.

 

Letošní únor byl pátým měsícem, kdy Čína zvyšovala své zlaté rezervy. Podle SAFE (State Administration of Foreign Exchange) nakoupila země zlato v hodnotě 179 milionů USD. Celkové zásoby teď mají cenu 79,498 miliard USD, přičemž ještě v lednu - před únorovým nákupem - byla jejich cena skoro o 200 milionů menší.

 

Své rezervy ale nezvyšuje jen Čína. Celková poptávka loni dosáhla 4 345 tun, což znamenalo roční nárůst 4 %. Centrální banky přidaly do svých rezerv 651,5 tuny drahého kovu a dosáhly historicky druhého největšího ročního přírůstku.

 

Bonita americké ekonomiky se snižuje kvůli „mocenskému“ chování USA. To motivuje ostatní státy ke zbavování se dolarových aktiv.

 

„Kvůli americkému jednání ve stylu „America first“ se ostatní země necítí bezpečně, a proto se dolarů zbavují,“ řekl Global Times Dong Dengxin, ředitel Institutu financí a bezpečnosti při Univerzitě ve Wuhanu.

 

Kromě Číny se americké měny zbavuje i Japonsko, Indie nebo Německo.