Dnes se však podle odborníků mění ve strategický nástroj, který ovlivňuje geopolitika, centrální banky i měnové soupeření velmocí. Obchodní ředitel společnosti IBIS InGold Filip Horáček vysvětluje, proč cena zlata nereaguje vždy podle očekávání a proč se investoři k drahým kovům vracejí ve velkém.

Mnozí investoři očekávají, že když ve světě roste napětí, zlato automaticky prudce podraží. Realita je ale podle Filipa Horáčka mnohem složitější. Do ceny jedné unce zlata obchodované v Londýně vstupuje celý řetězec faktorů od cen ropy přes úrokové sazby až po sílu amerického dolaru.

"Když roste cena ropy, tlačí vzhůru inflaci. Centrální banky pak zvyšují úrokové sazby a investoři přesouvají peníze do dluhopisů. To posiluje americký dolar a zlato se dostává pod tlak," vysvětluje expert.

Právě silný dolar patří mezi nejdůležitější faktory. Zlato a americká měna totiž historicky fungují v opačném gardu. "Když dolar posiluje, zlato většinou oslabuje. Když dolar klesá, zlato má prostor růst," říká Horáček.

Situaci komplikuje také chování investorů během velkých krizí. V období zvýšené nejistoty totiž část investorů krátkodobě prodává také zlato – často z důvodu potřeby hotovosti, vybírání zisků nebo pokrývání ztrát na jiných trzích. I proto může cena zlata dočasně klesnout navzdory rostoucímu geopolitickému napětí.

"Na trhu nikdy nepůsobí jen jeden faktor. Je to mix pravidel, která mají v různých momentech jinou váhu," dodává.

 

Zlato se mění na strategický nástroj

Podle odborníka se dnes mění i samotný úkol zlata ve světové ekonomice. Zatímco kdysi bylo zejména pojistkou proti inflaci, dnes jej centrální banky nakupují jako strategické aktivum.

"Zlato se už nestává jen diverzifikátorem portfolia. Začíná být měnou a geopolitickým nástrojem," dále konstatuje Horáček.

Poptávku po zlatě podporují zejména centrální banky. Ty po roce 2022 výrazně zrychlily své nákupy a podle analytiků se jedná o největší růst zájmu od druhé světové války. Důvodem je nejistota ve světové ekonomice i snaha několika zemí snižovat závislost na americkém dolaru.

"Státy i centrální banky dnes hledají aktivum, které si dokáže udržet důvěru bez ohledu na politické či měnové změny. Peníze lze vytvářet ve velkém objemu, zlato však zůstává přirozeně omezeným aktivem," upozorňuje Horáček.

I proto mnohé velké finanční instituce očekávají, že význam zlata bude v následujících letech dále růst. JPMorgan či Bank of America ve svých prognózách počítají s tím, že zlato by se mohlo v příštích letech dostat nad hranici 6 000 dolarů za unci. Analytici upozorňují zejména na pokračující nákupy centrálních bank, rostoucí zadlužení států a geopolitickou nejistotu, které poptávku po zlatě dlouhodobě podporují.

Podle Horáčka je však třeba investování do zlata vnímat především jako dlouhodobou součást portfolia, nikoli jako krátkodobou spekulaci. "Do zlata doporučujeme investovat minimálně na pět let, ideálně deset až dvacet let. Tehdy dokáže nejlépe plnit svou stabilizační funkci."

Velkou roli přitom hraje i psychologie investorů. "Když cena zlata roste, mnozí nakupují ze strachu, že zmeškají příležitost. Když naopak přijde pokles, často panikaří a prodávají. Právě pravidelné investování však pomáhá emoce eliminovat a budovat pozici postupně bez snahy odhadovat krátkodobý vývoj trhu."

V současnosti přitom existují řešení, která umožňují investovat do zlata i pravidelně a po menších částkách, bez potřeby vysokého jednorázového kapitálu. I proto může zlato tvořit dlouhodobý stabilizační prvek moderního investičního portfolia.

 

https://sita.sk/kedy-ma-zlato-tendenciu-rast-a-kedy-jeho-cena-klesa-vysvetluje-expert-na-drahe-kovy/