Polsko v létě přikoupilo devět tun zlata a své zlaté rezervy navýšilo poprvé po 20 letech. V případě Maďarska je změna razantnější − jeho centrální banka zdesetinásobila zlaté rezervy na 31,5 tuny a nakupuje po 32 letech.

Krátkodobě může být motivací nedávný pokles ceny zlata - nízká cena spojená s očekáváním celosvětově vyšší inflace nahrává koupi. Dlouhodobě jde však u centrálních bank o širší trend. Po poslední finanční krizi se zvýšil objem dolarů, liber a eur v oběhu. Centrální banky rozvíjejících se ekonomik tyto měny drží a obávaly se jejich znehodnocení, a tak začaly přikupovat zlato jako zajištění. Zatímco před krizí byly centrální banky prodejci zlata, po ní se staly kupci a přikupují ročně téměř 500 tun zlata. Nákupům zlata zatím dominují země jako Rusko, Turecko, Filipíny, Kolumbie či Kazachstán. Připojení Polska a Maďarska mezi země přikupující zlato může být překvapivý, ale nikoliv nelogický. Naznačuje to rozšiřující se řada zemí, které ve zlatě opět vidí smysl vzhledem k rostoucím měnovým i ekonomickým rizikům.