Zlato vystoupalo na 1 869 USD, čímž přibližně o dolar překonalo svůj letošní strop z konce ledna.

„Je celkem jasné, že se lidé nákupem zlata snaží bránit proti nepříznivým vlivům stále se zvyšující inflace. Přitom je to právě slábnoucí dolar, který investoři vnímají nejvíce a který stále žene investory ke zvyšování svých zlatých rezerv,“ okomentoval situaci nezávislý ekonomický analytik Ross Norman.

Zároveň poukázal na to, že lidé sahají po zlatu i ve formě podílových fondů. Přitom „papírové zlato“ představuje daleko větší riziko v případě úpadku fondu jako takového. Zlato fyzické je mnohem méně rizikové, protože je ve své fyzické formě uloženo v trezorech svých investorů. Zároveň lépe chrání proti inflaci a je celosvětově likvidnější.

Jak se bude dále vyvíjet cena zlata a síla dolaru, bude jasnější po zasedání americké centrální banky (FED), které se zaměří především na rostoucí ceny ve Spojených státech, a kde se má připravit a odtajnit další politika centrální banky, mimo jiné i z hlediska inflace.

Ross Norman nepředpokládá, že dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Podle něj by to bylo spíše kontraproduktivní a připodobnil to k houpání loďkou, která se zrovna vzpamatovává z nepřízně počasí na moři. K jeho názoru se přiklání i Robert Kaplan, prezident Federal Reserve Bank of Dallas.

To, že se drahým kovům vede, ukazuje také stříbro, které vyskočilo o 1,1 % na 28,49 USD. Tím došlo ke snížení poměru cen mezi stříbrem a zlatem na 65,5, což znamená, že stříbro roste dokonce intenzivněji než zlato.

Důvodem stoupajícího zájmu o drahé kovy jsou v poslední době zvyšující se obavy ze ztráty hodnoty peněz. Zlata je zároveň, kvůli vysoké poptávce a loňským odstávkám rafinérií, jen velmi omezené množství a dodávky se tak velmi často protahují.