Fiat měny vs. fyzičnost zlata

V našem prvním článku (Zlato předstihlo euro: Svět má novou rezervní dvojku!) jsme se zaměřili na zásadní změnu ve struktuře světových rezerv – zlato předstihlo euro a stalo se druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem světa, hned po americkém dolaru.

Tato změna nepřišla ze dne na den. Je reakcí na dlouhodobé trendy – geopolitické napětí, inflační tlaky i rostoucí globální dluh. Právě proto v této minisérii pokračujeme. Ve druhém díle se zaměříme na klíčové rozdíly mezi zlatem a tzv. fiat měnami a na to, proč si centrální banky stále častěji vybírají zlato jako bezpečný základ svých rezerv.

 

Fiat měny: Nástroje důvěry nikoliv jistoty!

Fiat měny, jako americký dolar, euro nebo čínský jüan, stojí výlučně na důvěře ve svého emitenta, tedy ve stát či centrální banku. Neopírají se o žádnou vnitřní, komoditní hodnotu. Když státy čelí rostoucímu zadlužení, fiskálním deficitům a geopolitickému tlaku, ukazuje se jednoduše tato důvěra jako zranitelná. V době, kdy se peněžní zásoba zvyšuje bez reálného krytí, ztrácejí tyto měny pevnou půdu pod nohama.

 

Vývoj objemu světové peněžní zásoby

 

Stačí se podívat na vývoj peněžní zásoby za poslední roky – obrovské objemy nově vytvořených peněz nemají žádné reálné krytí. Inflace, oslabení měny a ztráta kupní síly jsou pak přirozeným důsledkem.

Od zrušení zlatého standardu v roce 1971 ztratil dolar přibližně 85 % své hodnoty. Evropa čelí zvýšené inflaci a rozpočtovým výzvám. Zastoupení eura v oficiálních globálních rezervách pozvolna klesá, v roce 2024 bylo v euru pouze 16 % rezerv. Celosvětový dluh překročil 324 bilionů USD, z čehož přibližně 30 % představuje strukturální dluh. Rostoucí dluhová zátěž států způsobuje nejistoty vůči fiat měnám, což zvyšuje atraktivitu zlata jako „bezpečného přístavu“.

 

Zlato je jiný příběh

Zlato je aktivum, které si svoji hodnotu nebuduje na slibech či důvěře v instituce. Na rozdíl od fiat měn, jejichž množství mohou centrální banky neomezeně navyšovat, je množství zlata fyzicky omezené – jeho světová zásoba roste jen o 1,4 až 2,2 % ročně.

Zlato se neváže na žádnou konkrétní zemi ani politiku, a nemá tedy riziko protistrany. Jeho hodnota není závislá na solventnosti žádného státu či instituce.

Je globálně akceptované a historicky prověřené a dokázalo si zachovat hodnotu v době válečných konfliktů, měnových reforem i finančních krizí.

I proto ho dnes centrální banky nevnímají jako relikt minulosti, ale jako moderní nástroj k zabezpečení měnové stability. Zlato se stalo pilířem diverzifikace jejich rezerv – univerzálním, nadnárodním a nezávislým na politických cyklech.

 

Důvěra se přesouvá

Podle údajů ECB a Financial Times z roku 2024:

• Zlato tvoří již 20 % světových devizových rezerv – předstihlo euro, které kleslo pod 17 %.
• Centrální banky nakoupily v roce 2024 více než 1 000 tun zlata – třetí rekordní rok v řadě.
• Celkové oficiální zásoby zlata překročily 36 000 tun – nejvíce od éry Bretton Woods.
• Jeden z každých pěti dolarů v rezervách je dnes krytý zlatem.

 

Tato čísla hovoří jasně – zlato není alternativou, zlato je návrat k jistotě!

Centrální banky si uvědomují, že fiat měny jsou v krizových dobách zranitelné. I proto přesouvají stále větší část svých rezerv do zlata – do aktiva, které přežilo války, pády impérií i měnové reformy.

Zlato opět potvrzuje svou roli. Není jen bezpečným přístavem, ale stává se jádrem nové rezervní politiky, a ten, kdo ho drží včas, drží v rukách budoucí jistotu.

I běžný investor by proto měl zvážit držení fyzického zlata jako součást osobního finančního základu. Nejen kvůli zisku, ale kvůli jistotě – stejně jako to dnes dělají centrální banky.