V roce 2023 přidaly centrální banky do svých rezerv 1 037 tun zlata, což představuje druhý nejvyšší roční nákup v historii. Ten nejvyšší uskutečnily v roce 2022. Ve svém nákupním odhodlání neustávají ani přes rostoucí cenu zlata.

Podle Světové rady pro zlato dosáhla poptávka centrálních bank po zlatě ve druhém čtvrtletí letošního roku 183 tun, což přestavuje meziroční nárůst o 6 %. Za celé první pololetí centrální banky nakoupily 483 tun. Toto množství je o 5 % vyšší než ve stejném období minulého roku a stanovilo novou rekordní hodnotu objemu nákupů zlata centrálními bankami za první pololetí.

 

 

 

Kdo nakupoval nejvíce?

Největším kupujícím byla Polská národní banka, která v červenci přidala hned 14,3 tun, což je největší měsíční nárůst jejích zlatých rezerv od listopadu 2023. Polsko je v nákupech velmi aktivní, za poslední 4 měsíce nakoupilo celkem 33 tun zlata. Podle prezidenta Polské národní banky (NBP) Adama Glapińského má centrální banka v plánu zajistit, aby kov tvořil 20 % celkových rezerv země. V současnosti je s 392 tunami na 14,8 %.

Po zlatě sahá i centrální banka Uzbekistánu, která v červenci nakoupila 10 tun zlata. Indické rezervy se v témže měsíci zvýšily o 5,4 tuny a za zmínku jistě stojí fakt, že tato asijská země své zlaté rezervy v letošním roce doplňuje pravidelně každý měsíc. Množství 4,3 tuny nakoupilo Jordánsko, Turecko přikoupilo 3,8 tuny a Katar do svých zlatých rezerv přidal 2,3 tuny kovu.

Česká národní banka pořídila 1,6 tuny. V celkových rezervách má teď 43 tun zlata a zásoby doplňuje průběžně už 17 měsíců v řadě. Za toto období už nakoupila 31,2 tuny.

 

Proč centrální banky nakupují zlato?

Zlato je centrálními bankami vnímáno jako velmi cenné rezervní aktivum. V letošním průzkumu World Gold Council uvedlo 81 % centrálních bank, že očekává další zvýšení globálních zlatých rezerv. 29 % respondentů navíc uvedlo, že v příštích dvanácti měsících hodlá jejich centrální banka navýšit své zlaté rezervy, což je nejvyšší úroveň za celou historii zpracovávání průzkumu (od roku 2018).

Rozhodování centrálních bankéřů při správě rezerv ovlivňují i nadále úrokové sazby a jejich další vývoj. Jako důležitý faktor ho vnímá většina bank z různě vyspělých světových ekonomik. Naopak „inflační obavy“ zahrnují do strategie především rozvojové ekonomiky. Na třetím místě stojí nestabilní geopolitická situace, která souvisí s aktuální situací ‒ konfliktem na Ukrajině a v Pásmu Gazy nebo zvýšeným napětím mezi USA a Čínou.

 

 

Rozhodnutí, jestli zlato nakoupit a případně si jej v portfoliu také držet, ale neovlivňují pouze ekonomické podmínky. Roli v rozhodování hrají i samotné vlastnosti drahého kovu.

Většina bank se shoduje, že je pro ně zlato důležité jako dlouhodobý uchovatel hodnoty jejich rezerv, jako důležitou vnímají i výkonnost zlata během období krizí a jeho efektivitu, pokud jde o diverzifikaci portfolia.

Zajímavé je, že role zlata jako dlouhodobého uchovatele hodnoty, byla ještě loni klíčová pouze pro 27 % bank ve vyspělých ekonomikách, letos už ji jako důležitou vnímá 83 % z nich.

Mezi další vlastnosti, které banky hodnotí jako významné, se řadí nízké riziko, historická role zlata i vysoká likvidita zlata.

Poslední průzkum World Gold Council ukazuje pokračující zájem centrálních bank o zlato. Ať už jejich pozornost získává geopolitické napětí nebo makroekonomické faktory jako inflace a úrokové sazby, je patrné, že banky stojí tváří v tvář trendům a událostem, které mohou představovat riziko finanční nestability pro celou ekonomiku. Zlato je pro ně dlouhodobou pojistkou a strážcem jejich rezerv. I proto je pravděpodobné, že poptávka centrálních bank po zlatě zůstane silná.