Při vzniku samostatné České republiky v roce 1993 měla Česká národní banka ve své správě 70 tun zlata. Většinu z nich, celých 56 tun, prodala v letech 1997 a 1998. Ve svých prodejích pokračovala až do roku 2019. Na jeho konci vlastnila pouhých 8 tun zlata. Od roku 2020 začala zlato do svých rezerv opět vracet. Podle agentury Reuters zlatý poklad České republiky vzrostl od začátku roku o 4,5 tuny a dosáhl celkové výše 16,5 tuny. Česká republika tak má v současnosti nejvyšší rezervu ve zlatě od roku 1998.

Centrální banka České republiky si za uplynulý rok sice polepšila a svou strategii nákupů ještě potvrdila postupnými nákupy v letošním roce, ale stále má co dohánět. Německo své rezervy zajišťuje 3 355 tunami zlata, Francie vlastní 2 437 tun a Itálie 2 452 tuny zlata. I stejně stará Slovenská republika má větší zlatou rezervu než Česká republika. Její centrální banka spravuje 31,7 tun zlata. Nižší rezervy v rámci Evropy pak má například Kypr, Irsko, Slovinsko nebo Albánie.

Guvernér ČNB Aleš Michl již v loňském roce avizoval, že by si přál české zlaté rezervy rozšířit přibližně desetinásobně na více než 100 tun. „Pokud máme nekonečný investiční horizont, tak je velmi důležité, abychom měli aktiva, která se nepohybují stejným směrem. Na to, abychom udělali diverzifikaci portfolia, je podíl 0,25 procent ve zlatě málo, potřebujeme alespoň 10 nebo 15 procent z rezerv ČNB, aby diverzifikace dávala smysl. ČNB by tedy měla postupně více nakupovat zlato,“ prohlásil. Těžko ale říct, kdy a za jakou cenu se podaří tento cíl naplnit.

Pro zlato byl skutečně výjimečný již rok 2022. Podle World Gold Council nakoupily centrální banky téměř 1 080 tun zlata, což bylo nejvíce od roku 1950. Jejich zájem o toto aktivum neustává a ve svých nákupech pokračují i v 1. čtvrtletí 2023.

 

 

Zlato je považováno za účinnou pojistku proti dopadům inflace a nejistot na trzích. Právě proto ho považuje za vhodnou investici více než polovina českých občanů. V zemích s nepřerušenou tradicí investování mají lidé ve fyzickém zlatě významný podíl majetku. K šampionům patří občané Německa (s 220 gramy zlata na osobu) a Rakouska (205 gramů na osobu), pro které je zlato ekvivalentem bezpečného nástroje na ochranu bohatství a prostředkem pro zajištění stability rodinných investic a majetku. Dnešní doba s vysokou inflací tuto letitou zkušenost potvrzuje. Rodinný zlatý poklad se buduje dlouhodobě, důležité je začít. Nakonec i nákupy centrálních bank, včetně ČNB, ukazují, že není důvod otálet.

Obecně se očekává, že v blízké době zlato postupně překoná psychologickou hranici 2 000 USD za trojskou unci. S pokračující inflací a tlakem na výrobní náklady těžařů se tento trend jeví jako dříve či později nevyhnutelný. Uvidíme, zda se tak stane už v letošním roce a s jakou rychlostí cena zlata poroste. I díky silné koruně máme možná jednu z posledních příležitostí nakoupit zlato ještě relativně levně.

Ke shlédnutí doporučujeme také reportáž TV Nova - (zde)