Zdroj: Bloomberg

Čínská lidová banka, centrální instituce čtvrté největší ekonomiky světa a největšího producenta zlata, na svých stránkách informovala o zvýšení zásob žlutého kovu skoro o 10 tun. Rezervy teď činí 1 853 tun. Jedná se o první zvýšení od roku 2016, které by podle Matthewa Turnera, analytika a specialisty na drahé kovy u Macquarie Group Ltd., ale mohlo odstartovat větší sérii nákupů, podobně jako před třemi lety. „Důvody banky k nákupu zlata mohou být různé,“ řekl Turner agentuře Bloomberg. „Touha po diverzifikaci, snaha se separovat od vlivu dolaru, s jistotou ale důvod jejich nákupu odhadnout nedokážeme.“

Podle serveru Zero Hedge může nákup souviset se situací mezi USA a Čínou a faktem, že východní země chce posílit svůj jüan a nechat tamní obchod s drahým kovem, aby se řídil touto měnou.

Server uvádí, že zvýšení rezerv je předvojem přechodu Číny na „sound-money“, což se dá volně přeložit jako skutečné peníze, a že vzhledem k dluhům Číny, které v posledních deseti letech rostly, je toto jediný způsob, jak se vzpamatovat. Zároveň se tak dostává do pozice „posledního přeživšího“ v momentě, kdy státy s měnou s nuceným oběhem padnou k zemi.

Objem zlatých ETF dosáhl svého sedmiměsíčního maxima. Cena zlata začátkem týdne znovu vzrostla a dostala se na 1 291 USD za trojskou unci. Drahým kovům přeje i fakt, že FED má v plánu minimum zásahů do úrokových sazeb, v plánu jsou jen dvě až tři mírná zvýšení.

Čínská lidová banka drží své nákupy zlata pod pokličkou a 57% nárůst jejich rezerv v roce 2015 byl prvním oznámeným po šesti letech. Tehdy se zásoby dostaly na 1 658 tun.

Zlato nenakupuje jen Čína, rozšířením zásob minulý rok překvapily i centrální banky Maďarska a Polska. Důvodem je touha po diverzifikaci, která se podle říjnového průzkumu Metals Focus Ltd. začíná ve východoevropských a asijských státech objevovat čím dál častěji.