Co Trump zlatu dal a vzal a jaký směr kovu určuje Joe Biden?
02. 02. 2021Joe Biden je již pár dní oficiálně americkým prezidentem. A hned po tom, co do oválné pracovny usedl cena zlata vzrostla. Co vlastně Kamala Harris a Joe Biden přinesou trhu s cennými kovy a americké ekonomice? Na tuto otázku se ve své předpovědi pokusil odpovědět univerzitní profesor a analytik Arkadiusz Sieroń. My se v následujícím textu pokusíme jeho teze vysvětlit.
Ale abychom se dostali k otázce, jaké budou ceny drahých kovů za Bidenovy vlády, musíme se přenést o pár kroků zpět – do časů úřadu Donalda Trumpa. Co kontroverzní politik s cenou zlata udělal?
Přestože ho můžeme v mnoha jiných oblastech kritizovat, zasadil se (možná neúmyslně) americký prezident o významný nárůst cen drahých kovů. Od roku 2017 vzrostla cena zlata v amerických dolarech o více než 50 %, a to i přesto, že se po tehdejších volbách výrazně propadla.
Fakt, že se teď Trump s funkcí loučí, může ovlivnit vývoj ceny zlata a průběh investic do drahých kovů. Sieroń tvrdí, že není příznivcem pevného spojování politiky se situací na trhu, nicméně se nyní přiklání k tomu, že v tomto konkrétním případě by se mohl mýlit. A to hned ze dvou důvodů.
Tím prvním je, že Biden hned zpočátku svého mandátu zvrátí velká rozhodnutí, která Trump učinil. Zruší se stavba hraniční zdi, omezení cestování pro obyvatele muslimské menšiny nebo třeba odstoupení od Pařížské klimatické dohody.
Druhým důvodem je, že 46. americký prezident přistoupí k mamutí masáži ekonomické situace změnou fiskální politiky. Na podporu hospodářství v rámci pandemie by se v první vlně mělo uvolnit přibližně 1,9 bilionů dolarů, v budoucnu však Biden plánuje uvolnit na účely podpory čisté energie ještě další 2 biliony. Janet Yellen, která se stane ministryní financí, se nechala slyšet, že pokud chtějí Státy ekonomiku zachránit, je třeba jednat ve velkém. Výsledky podle ní totiž výrazně převáží náklady.
Co na to zlato?
I přes tato slova nové ministryně si profesor Sieroń myslí, že masivní výdaje skutečně zvýší HDP Spojených států amerických jen velmi krátkodobě. Cena zlata v takovém případě zcela nepochybně vzroste kvůli vysokým dluhům.
Právě vyšší dluhy jsou důvodem, proč je ekonomika křehká, a proč se určitá normalizace měnové politiky stává nadlidským úkolem. Sieroń zde přichází s jednoduchou logikou: Čím vyšší dluhy jsou, tím nižší musí být úrokové sazby, aby bylo možné zvládnout náklady na obsluhu původních dluhů. Vítejte v dluhové pasti. Aby se v ní dalo přežít, bude FED držet úrokovou sazbu federálních fondů skoro na nulové úrovni. A čím nižší tato úroveň bude, tím lépe pro zlato.
A co dalšího taková stimulace ekonomiky živí?
Správně! Inflaci. S tím, jak peníze poputují na záchranu ekonomiky je velmi pravděpodobné, že hodnota dolaru jako měny zase poputuje směrem dolů. Lidé se tak budou chtít zabezpečit před tím, aby jejich peníze ztratily svou hodnotu, a budou hledat bezpečné investice. Zlato se tak stane znovu velmi atraktivní.
Zlato tedy čeká budoucnost zářná jako kov samotný, nicméně je zapotřebí vzít v potaz, že investoři si v nejbližší (a poměrně krátké) době budou chtít trochu zariskovat v rámci iluzorního pocitu svítání na lepší časy.
Až se však tato iluze rozplyne a dopady fiskální stimulace a ekonomické krize přistanou, budou všichni hledat svůj bezpečný přístav. O tom koneckonců svědčí i to, že prozíraví investoři po zlatu sáhli již v den inaugurace a nakupují ještě nyní, kdy je cena stále ještě příznivá.