Energie, plyn i pohonné hmoty. Co vše ovlivňuje cenu zlata?
16. 11. 2021Jaká je skutečná cena zlata? Proč vlastně uchovává hodnotu a proč jeho cena roste společně s mírou inflace? O drahém kovu se často říká, že představuje bezpečný přístav pro finance a je uchovatelem hodnoty. V ekonomických krizích ochrání vaše peníze a v portfoliu zajistí ostatní aktiva. Tohle jste určitě někdy slyšeli, a pokud do zlata peníze ukládáte, také toho využíváte. A to je dobře.
V následujících odstavcích se podíváme na to, proč vlastně cena zlata s inflací roste a jaké faktory se do ní promítají.
Na začátek je důležité říct si, proč lidé zlato všeobecně vnímají jako atraktivní investici. Odpověď je prostá. Je vzácné. V dnešní době přibližně víme, kolik zlata na světě je, kolik je ho vytěženého a jaká je jeho nabídka. V kombinaci s tím, že není snadné se k drahému kovu dostat, lidstvo odjakživa fascinuje a ukotvilo se jako univerzální tradiční platidlo. Jednoduše řečeno: Když je něčeho málo, lidé po tom přirozeně touží.
O něco hlubší odpověď se skrývá v otázce jeho těžby. Na tu totiž těžební společnosti potřebují různé zdroje, jejichž cena – často opět vlivem jejich omezeného množství – neustále stoupá. V jednom gramu, kilogramu nebo tuně zlata se skrývá i velké množství elektřiny, plynu, lidské energie nebo pohonných hmot.
Čísla hovoří za vše
Podle gold.org se v roce 2020 vytěžilo 3 500 tun zlata a 1 300 tun zlata bylo získáno z recyklace. Podle výzkumu Dell se na každý kilogram zlata vyprodukuje 20 tun CO2 a spotřebuje přibližně 48 MWh energie. Do těchto hodnot nejsou zahrnuta data z dalšího zpracování zlata (vynaloženého na výrobu slitků, mincí, …), avšak podle Galaxy Digital Mining se roční spotřeba energie ve zlatém průmyslu pohybuje okolo 240 TWh.
Další čísla zveřejňuje DePaul University a dle jejich závěrů by se množství uvolňovaného CO2 mělo blížit 35 tunám na kilogram zlata – tedy datům ze šperkařského průmyslu, který představuje přibližně polovinu celého zlatého průmyslu. Při recyklaci kilogramu zlata se uvolňuje 37 tun CO2 a spotřebuje se 31,3 MWh energie. Za rok 2020 bylo podle studie spotřebováno při zpracování zlata dokonce 260 TWh energie (260 000 000 MWh). Jen pro představu, průměrná česká domácnost spotřebuje přibližně 2-3 MWh elektrické energie za rok.
Ceny energií rostou
Z čísel uvedených výše jasně vyplývá, že na vzácný kov padne neskutečně velké množství energie. Právě ceny energií jsou v současnosti velmi horké téma. V posledním roce trh s energiemi připomínal přehlcený tlakový hrnec, a bylo jen otázkou, kdy vybuchne. V České republice jeho výbuch znamenal třeba krach skupiny Bohemia Energy, který bývalým klientům této energetické společnosti přinesl nové zálohy na platby energie v astronomických výších.
Abychom si ukázali, jak se trh s energiemi za poslední rok proměnil, sáhneme po číslech z portálu kurzy.cz. Podle dat uvedených na tomto portálu se cena 1 MWh elektrické energie pohybuje kolem 135 USD a cena 1 MWh zemního plynu okolo 20 USD. Při porovnání s rokem 2020 vzrostla cena zemního plynu o 93 % a cena elektřiny dokonce o 175 %. Při jednoduchém výpočtu je jasné, že s tím, jak rostou ceny energií, budou se měnit také ceny fyzického zlata. Při jeho těžbě se zemní plyn a elektřina používají v přibližném poměru 50:50. Výhodou plynu je jeho nižší cena, elektřina vedle toho představuje čistší a snadněji manipulovatelnou energii. Spočítáme-li tedy náklady energií na jeden kilogram zlata, tak v roce 2020 stály spotřebované energie 1 413 USD a v roce 2021 je to již 3 696 USD. Rozdíl činí 2 283 USD na jednom kilogramu. Jinými slovy, jen díky vlivu růstu cen energií by měl jeden kilogram zdražit o téměř 2 300 USD.
Elektřina a zemní plyn přitom nejsou jedinými faktory, které cenu zlata ovlivňují. Nahoru ji tlačí také ceny pohonných hmot, které jsou spotřebovávané při dopravě zlata z dolů ve špatně dostupných místech i při přepravě zlatých slitků, šperků a mincí směrem k zákazníkovi. Za poslední rok cena nafty i benzínu stoupla přibližně o 32 %. Díky vysoké produkci CO2 mají na růst ceny zpracování zlata vliv i ceny tzv. emisních povolenek. Je jasné, že většina těžebních společností a rafinérií tyto náklady do ceny ještě nepromítla, ale je to jen otázkou času, kdy tak učiní, protože dlouhodobě je takový růst nákladů pro firmy neudržitelný, a to zvlášť v období, kdy je po fyzickém zlatě extrémní poptávka.
Vyhlídky na budoucnost
Z uvedených údajů jasně plyne, že zlato má před sebou připravenou dráhu pro strmý růst. Zlevnění energií nebo pohonných hmot je velmi pravděpodobně v nedohlednu, kvůli čemuž můžeme očekávat, že poroste právě i cena zlata. Tento předpoklad je založen jen na čistě pragmatické kalkulaci strmého růstu nákladů na energie u těžařů a zpracovatelů. Nutné však je brát v úvahu i stále zmiňované ekonomické a politické aspekty, inflací počínaje a ekonomickou nestabilitou vyvolanou covidovou krizí konče, které ženou nahoru samotnou burzovní cenu zlata. Podle analýzy MKS PAMP Group by se cena zlata měla v příštím roce dostat až na 2 200 USD za unci.
I kvůli rostoucím cenám energií a pohonných hmot a dalších nákladů v kombinaci s rostoucí inflací je v současnosti jedna z posledních šancí nakoupit zlato za takto příznivou cenu. Moment, kdy bude cena zlata podobně nízko, pravděpodobně znovu nenastane. O tom, jak investovat do zlata, aby i pro vás představovalo bezpečný přístav, se vyplatí promluvit si se svým finančním poradcem. Zjistěte, jak můžete překonat nadcházející krizi v klidu a bezpečí.