
Je právě toto fáze zlata, kterou se vyplatí sledovat nejvíce?
29. 04. 2026Bc. Miroslava Sojková, Social Media Director
V posledních týdnech sledujeme na trhu se zlatem pohyby, které mohou na první pohled působit znepokojivě. Cena zlata klesla přibližně až o 27 % ze svých vrcholových hodnot. Pro mnohé investory je taková korekce důvodem k opatrnosti, ale když se na ni podíváme v širším kontextu, začíná dávat větší smysl.
Jak upozorňuje článek publikovaný na Investing.com začátkem dubna 2026, podobné poklesy nejsou ničím výjimečným. V roce 1973 zlato kleslo o přibližně 28 %, v roce 2006 o přibližně 25 %. V obou případech však nešlo o konec růstu, ale o přirozenou fázi, během které si trh „oddechl“ po silném období.
Lze si to představit jednoduše – po rychlém růstu přichází okamžik, kdy část investorů vybírá zisky, trh se uklidní a ceny se vrátí na úrovně, které jsou pro další vývoj stabilnější. Právě tato období bývají často méně viditelná, ale z dlouhodobého pohledu důležitá.
Když se na situaci podíváme s větším nadhledem, podobné úvahy se neobjevují jen v jednom článku. V posledních dnech na ně upozorňují i další respektovaná média. Například Barron's poukazuje na to, že zlato dokáže poměrně rychle reagovat na změny ve světě. Po zprávách o geopolitickém uvolnění vzrostla jeho cena a dostala se nad úroveň 4 800 USD za unci. Takové pohyby ukazují, že zlato zůstává nadále citlivé na faktory jako geopolitika, vývoj úrokových sazeb nebo síla dolaru.
Barron's zároveň upozorňuje, že pohyby zlata v posledním období nejsou jednosměrné. Střídají se rychlé nárůsty i poklesy, což je typické právě pro fáze, kdy trh hledá rovnováhu. I to může naznačovat, že se nacházíme jen v období přechodu, nikoli jednoznačného trendu. Z pohledu investora tak vzniká zajímavá situace – na jedné straně vyšší volatilita a nejistota, na druhé straně faktory, které zlato historicky podporovaly. Může právě tato kombinace znamenat, že současné cenové úrovně jsou spíše výsledkem krátkodobých výkyvů než změny dlouhodobého vnímání zlata jako uchovatele hodnoty?
Zaznívají i názory, že samotná korekce má své opodstatnění. Ekonom Mohamed El-Erian například upozorňuje, že pokles cen zlata může znamenat, že se z trhu vytrácejí krátkodobé spekulace a cena se dostává na „zdravější“ úrovně. Jinými slovy, trh se může stát stabilnějším a méně přehřátým.
Do obrazu zapadá i chování větších hráčů. Centrální banky ve světě zlato dlouhodobě nakupují a investoři jako celek ho stále nemají v portfoliích zastoupeno v takové míře, jak tomu bylo v minulosti. To vytváří zajímavý kontrast – na jedné straně korekce a opatrnost, na straně druhé postupné budování pozic.
Možná právě tyto protichůdné signály dělají ze současné situace něco, co stojí za pozornost. Proti krátkodobým výkyvům a nejistotě stojí historické zkušenosti, které ukazují, že podobné fáze byly součástí delších cyklů.
Nejde přitom o to předpovědět, kam se cena zlata pohne zítra nebo za měsíc. Spíše jde o otázku, která se opakuje v každém cyklu – když trh koriguje, sentiment se ochladí a ceny jsou nižší než dříve. Není to právě moment, kdy se nad investicí do zlata alespoň zamyslet? A pokud historie opakovaně ukazuje, že výraznější poklesy – jako 28 %, 25 % či dnes přibližně 27 % – nebyly konečnou zastávkou, ale spíše mezistanicí, pak možná stojí za úvahu, zda právě taková období nepředstavují příležitost, kterou si mnozí uvědomí až s odstupem času.




