Současný pokles ceny zlata může působit nelogicky, ve skutečnosti je však dobře vysvětlitelný

24. 03. 2026

Mgr. Ing. Filip Horáček, Ph.D., obchodní ředitel

Konflikt v Íránu tlačí nahoru ceny ropy a energií, což vytváří inflační tlaky. Na ty reagují centrální banky růstem úrokových sazeb. Vyšší sazby následně zvyšují atraktivitu amerických dluhopisů a posilují americký dolar, který krátkodobě tlačí cenu zlata dolů.

Pokud však tato situace přetrvá delší dobu, může dojít k opačnému efektu. Dlouhodobě vysoké ceny energií podporují inflaci a v kombinaci s vysokými sazbami mohou vést k ekonomickému útlumu – stagflaci. Ta bývá spojena s poklesem reálných výnosů a postupným uvolňováním měnové politiky, což naopak zlatu prospívá.

Zjednodušeně řečeno:

krátkodobě působí tlak silného dolaru,
dlouhodobě působí inflace a geopolitická rizika.

Pokud napětí přetrvá, může se současný pokles ukázat jako zajímavá nákupní příležitost.

Tomu ostatně odpovídají i odhady velkých finančních institucí. JP Morgan očekává cenu zlata na úrovni 6 300 USD ke konci roku 2026, Bank of America pracuje s cílem 6 000 USD, BNP Paribas 6 250 USD a Wells Fargo očekává rozpětí 6 100 až 6 300 USD.

Zpět na přehled

Doporučujeme

Zájem o zlato nežene síla narativu, ale síla zkušenosti

V komentáři zveřejněném v deníku Financial Times autor a předseda Rockefeller International Ruchir Sharma uvádí, že zlato se podle něj dostalo do fáze, ve které jeho cenu pohánějí více „příběhy“ o globální nejistotě než tradiční fundamenty. Současnou situaci přirovnává ke zlaté horečce 70. let a naznačuje, že se trh může nacházet ve stádiu dominance narativů, dominanci globálních příběhů o riziku a nejistotě nad ekonomickými modely.

26. 02. 2026