Konec Brettonwoodského systému: Jak společnost pyká za 50 let stará rozhodnutí prezidenta Nixona a jak se z jejich následků vymanit?

Konec Brettonwoodského systému: Jak společnost pyká za 50 let stará rozhodnutí prezidenta Nixona a jak se z jejich následků vymanit?

19. 08. 2021
IBIS InGold

Je tomu již takřka padesát let od doby, kdy se americká (a potažmo světová) ekonomika otočila o sto osmdesát stupňů ve chvíli, kdy tehdejší nejmocnější muž světa Richard Nixon ukončil Brettonwoodský systém a definitivně odklonil americký dolar od zlatého standardu směrem k fiat měnám.

Bylo 15. srpna 1971, když kontroverzní americký prezident Richard Nixon dočasně uzavřel zlaté okno, a dolar tak přestal být drahým kovem krytý.

USA byly podle Brettonwoodské dohody držitelem tří čtvrtin zlata a americký dolar získal status světové rezervní měny pevně navázané na zlato (35 USD odpovídalo jedné trojské unci). USA přijaly závazek, že dolar na vyžádání v plné výši smění za fyzické zlato. Všechny ostatní měny byly spojeny s dolarem pevným směnným kurzem a mohly být za dolar kdykoli směněny.

Systém z počátku fungoval dobře, brzy se však začala situace měnit. Proč? Inu, velká válka si žádá velkou finanční podporu. A válka ve Vietnamu ji od Nixona dostávala, samozřejmě díky tisku dalších a dalších dolarů. Proto se Nixon rozhodl Brettonwoodskou dohodu ukončit a dočasně zlato od dolaru odpoutat. Mělo jít jen o dočasné opatření, které navíc na americkou měnu nebude mít vliv.

„Síla národní měny je založena na síle národního hospodářství - a americká ekonomika je zdaleka nejsilnější na světě. V souladu s tím jsem nařídil ministrovi financí, aby přijal opatření nezbytná k obraně dolaru před spekulanty. Nařídil jsem ministrovi Connallymu, aby dočasně pozastavil směnitelnost dolaru na zlato nebo jiná rezervní aktiva, s výjimkou částek a podmínek určených v zájmu měnové stability a v nejlepším zájmu USA. Co je tedy tento velmi technický čin a co pro vás znamená? Dovolte mi pohřbít strašáka toho, čemu se říká devalvace,” snažil se uklidnit občany na konferenci v letním sídle prezidenta Spojených států Camp David.

Zlato Nixon nahradil plovoucími směnnými kurzy. Brzy se ukázalo, že Nixonova uklidňovací řeč byla jen politickým tahem, nebo možná prostě jenom omylem. Dolar totiž od té doby začal ztrácet na hodnotě rychleji než kdy dříve. A jak zní slavný aforismus Miltona Friedmana: „Nic není tak trvalé jako dočasný vládní program.“

Je důležité si uvědomit, že to byl právě tento krok, kterému se lidově říká „Nixonův šok“, který zásadně proměnil nejen ekonomiku, ale i společnost. Státní dluh totiž od té doby vystoupal ve Spojených státech amerických na 28,6 bilionů USD. Pokud toto přeneseme na jednoho obyvatele „nejsvobodnější země“, dostaneme se k takřka 90 000 USD, tedy na téměř dva miliony korun.

Generace, které vyrůstaly za dob Reagana, Bushe, Clintona, Bushe mladšího, Obamy, ale i Trumpa a Bidena, tak nikdy nepoznaly, jaké to je žít v nezadlužené zemi bez starostí. V posledních letech navíc zásadně stagnují tamní mzdy, což v kombinaci s rostoucí inflací znamená zásadní pokles životní úrovně a rozevřenější společenské nůžky. Americký sen ve spreji.

 

Rozbouřené vody fiatu a cesta do bezpečí

Dnešní doba nese nejen následky špatných rozhodnutí minulosti, ale zároveň se o 50 let později dostává do velmi podobné ekonomické situace jako tehdy.

Rok po recesi, v srpnu 1971 byla nezaměstnanost v USA 6,1 %, míra inflace 5,4 % a oběh peněz v USA se zvýšil o 13,3 %. Nejnovější údaje z letošního roku ukazují, že nezaměstnanost a inflace v USA činily v červenci 5,4 % a množství peněz v oběhu se v červnu zvýšilo o 12,2 %.

Zásadní rozdíl ale tkví v krocích centrální banky FED. Centrální banka Ameriky totiž rozšířila svou rozvahu nákupem aktiv a zásadně snížila úrokové sazby, přičemž během Nixonova odklonu od zlata FED základní úrokovou sazbu zvýšil na 5,75 %. Nutno dodat, že ani to inflaci nezabránilo.

I dnes má činnost centrální banky inflaci regulovat, a pokud vyšší inflace přijde, bude podle banky dočasná. O dočasných opatřeních ale byla řeč výše, že? A proto je otázkou, zda se FED i tentokrát nemýlí. Na druhou stranu i nízká inflace měny znehodnocuje.

Co si ale kupní sílu drží, je, i po všech těch letech fiat plovoucího dolaru, zlato. O tom vypovídá i fakt, že v roce 1971 stál sedan VW Beetle 1 780 USD nebo 48 trojských uncí zlata. Ceny modelu Beetle 2021 dnes začínají na 28 475 USD nebo 16 uncích zlata. Shodou okolností se současná hodnota brouka z roku 1971 v původním stavu pohybuje kolem 28 000 USD.

Tím pádem i přes to, že se v budoucnu velmi pravděpodobně sníží reálné úrokové sazby, i přes to, že nejspíš spadnou až do záporných čísel, a i přes to, že vlivem inflace budou mít čísla na účtu čím dál menší hodnotu, bude zlato nadále růst a představovat to, k čemu ho historie předurčila. Bezpečný přístav a univerzálního světového uchovatele hodnoty.


Začněte spořit ještě dnes!

Vybudujte si své rodinné bohatství a sbírejte úrodu ze své investice

Fortuna chci spořit