Maďarsko zvyšuje zlaté rezervy. Brání se tak ekonomickým dopadům koronaviru
21. 04. 2021Centrální banka Maďarska MNB (Magyar Nemzeti Bank) v rámci dlouhodobých investičních plánů zvýšila své zlaté rezervy. Její vlastnictví drahého kovu stouplo z 31,5 tun na 94,1 tun. Investice do zlata Maďarsko zvyšuje již od roku 2018 a díky poslednímu nákupu se dostalo do první třetiny seznamu zemí držících zlaté rezervy.
Zlato je považováno za bezpečnou investici. Způsobuje to jeho dlouhodobá prosperita a fakt, že nenese úvěrová rizika. Společně s dluhopisy je zlato jedno z nejdůležitějších rezervních aktiv. To vnímají i centrální banky, které v posledních letech svá jmění napříč světem zvýšily (za rok 2018 a 2019 o 669 tun).
MNB své zlaté rezervy od roku 2018 ztrojnásobila. Se svými rezervami ve zlatě se zařadila na 36. příčku mezinárodního žebříčku. V Evropě je nyní na 3. místě a v rámci východní a střední Evropy drží prvenství. Na každého jednoho obyvatele Maďarska připadá 9,6 gramů zlata. Jako hlavní motivaci k současným nákupům uvádí banka ekonomická rizika, která vyplývají z pandemie COVID-19. Právě ekonomické neduhy, mezi které patří i přicházející inflace, jsou důvodem, proč banky, ale i soukromé osoby po zlatě, jako po bezpečném přístavu, sahají.
S nákupy maďarská centrální banka začala již v roce 2018, kdy zásadně zvýšila své rezervy ze 3,1 tun na 31 tun. Díky tomuto zvýšení se banka dostala na průměrnou úroveň, kterou držely i ostatní centrální banky střední a východní Evropy.
Maďarsko má, co se zlata týče, bohatou historii. Až do vypuknutí druhé světové války země zlaté rezervy neustále navyšovala. Po druhé světové válce se jí navrátily mince a cihly o celkové hmotnosti 30 tun a banka poměrně pravidelně pokračovala v nákupech drahého kovu. V době politické transformace v 90. letech se pak většiny svého zlata zbavila a dostala se z takřka 50 tun na pouhé 3,1 tuny. Nyní se k drahému kovu vrací, aby se ubránila ekonomickým hrozbám a vlastnila bezpečné aktivum, které si drží svoji hodnotu.