Významný německý ekonomický novinář a spisovatel Holger Zschaepitz zveřejnil na svém Twitteru graf, který ukazuje, že právě sousední Německo má, hned po Číně, Indii a USA, čtvrtou největší spotřebitelskou poptávku po zlatě na světě. Němci drží ve svém soukromém vlastnictví celkem 117 tun drahého kovu. „Zlato, jakožto drahý kov naši lidé berou jako pojistku před (hyper)inflací, která je dnes u nás největším 'strašákem'.“

 

 

Zdroj: Die Welt

 

Na prvním místě skončila Čína s 1 011 tunami, za ní s 727 tunami Indie a „bronz“ si odnesly Spojené státy americké se 162 tunami. Poslední tři místa mezi zkoumanými zeměmi obsadily Švýcarsko (43 tun), Jižní Korea (40 tun) a úplně poslední skončilo Rusko (38 tun).

Nutno dodat, že graf zahrnuje pouze samotné množství vlastněného zlata, ovšem bez přepočtu na počet obyvatel. To na Twitteru rozpoutalo diskusi s tím, že pokud by se výsledky přepočetly na hlavu, Německo by při svých 82 175 684 obyvatelích (údaj z prosince 2015) v tomto průzkumu získalo ne bramborovou, ale dokonce zlatou medaili.

Zlato je vysoce likvidní, ale přesto vzácné aktivum, které nikdo nekontroluje. V portfoliu hraje čtyři základní role – je to diverzifikátor, který dokáže zmírnit ztráty v době krize na finančních trzích, zdroj dlouhodobých výnosů, likvidní aktivum bez úvěrového rizika, které jasně překonává ničím nekryté měny a prostředek pro zvyšování výkonnosti celého portfolia. Kombinace těchto faktorů znamená, že přidání zlata do portfolia může zvýšit jeho výnosnost a je jedno, jestli je to portfolio velkého penzijního fondu nebo soukromého investora.