Od roku 2001 Chorvatsko nevykazovalo žádné zásoby zlata. Na konci minulého roku se ale všechno změnilo a místní centrální banka nakoupila téměř 2 tuny drahého kovu. „Chorvatská banka se přidává k dalším východoevropským bankám, které v roce 2022 sáhly po drahém kovu,“ okomentoval nákup na twitteru Krishan Gopaul, analytik World Gold Council.

Nákup je zajímavý především pro to, že Chorvatsko 1. ledna 2023 přistoupilo k zemím eurozóny a Chorvatská národní banka se začala podílet na správě devizových rezerv ECB. Při vstupu do eurosystému však musí národní banky převést do mezinárodních rezerv ECB část svých devizových rezerv. Podíl chorvatské banky činil 639,9 milionu EUR. 85 % bylo splaceno v amerických dolarech (580,1 milionu amerických dolarů) a 15 % bylo uhrazeno vevformě zlata (zhruba 56 256 uncí).

Evropská centrální banka má momentálně 506,5 tuny, což je ovšem stále pouze necelá šestina rezerv Německa, avšak stále třiatřicetkrát více, než vlastní Česká republika. Případ Chorvatska ukazuje, že i relativně mladá centrální banka se podílí na stabilitě EURA svými dolary a zlatem. To zůstává významným nástrojem devizových rezerv a podílí se na stabilitě eura.