Centrální banky ve 2. čtvrtletí 2019 nakoupily 224,4 tuny zlata, v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla jejich poptávka o 47 %. Největší množství zlata nakoupilo Polsko a předčilo i Rusko, které své zlaté rezervy posiluje dlouhodobě. Polsko naposledy nakupovalo v roce 2018, kdy přidalo do zásob 25,7 tun. Ve druhém kvartálu letošního roku přidalo 99,5 tun. To je největší nákup jedné centrální banky za čtvrtletí od roku 2009, kdy Indie nakoupila od MMF 200 tun. Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński oznámil, že tento nákup byl strategický a důvodem je budoucí ochrana finanční bezpečnosti země. Polsko aktuálně drží 228,2 tuny zlata a je na 23. místě na světě.

 

Poptávku ve 2. čtvrtletí 2019 zvedaly také ETF fondy, jejichž nákupy vystoupaly na šestileté maximum, a oživení trhu se šperky, na kterém se podepsal především vývoj v Indii. Ve formě klenotů se zobchodovalo 531,7 tun zlata. Hmotnost prodaných zlatých investičních slitků a mincí ve druhém čtvrtletí dosáhla výše 218,6 tun.

 

Cena zlata ve 2. čtvrtletí vystřelila na mnoharoční maxima. Poprvé od roku 2013 prorazila hranici 1 400 USD za unci. Mezi faktory, které tuto rally vedly, patřily očekávání nižších úrokových sazeb a politické nejistoty, přičemž další podpora přicházela ze silného nákupu centrálních bank a ETF fondů. Investoři kov intenzivně nakupovali, aby jej získali dříve, než bude jeho cena ještě vyšší. Některé ostatní investice navíc v porovnání se zlatem přestávaly být tak výhodné.

 

Sečteno, podtrženo. První letošní půlrok přinesl poptávku ve výši 2 182,7 tun drahého kovu – nejvíce za poslední tři roky. Centrální banky zlato nadále intenzivně nakupují. Za šest měsíců letošního roku posílily své rezervy o 374,1 tunu zlata a překonaly i hodnoty prvního pololetí roku 2018, roku, který ve finále přinesl největší nákupy bank za posledních 50 let. Zajišťují se proti nejistotám, předvídají možnost blízkého ekonomického poklesu a potvrzují hodnotu zlata jako pojistky peněz.