Hlavními hnacími motory raketového vzestupu ceny žlutého kovu jsou brexit a pokračující špatné, či dokonce stále napjatější, obchodní vztahy mezi Spojenými státy americkými a Čínou. Obchodní války, které se vedou jinde ve světě, ale cenu zlata také velmi ovlivnily a kov tak překonal svůj strop 1 204,63 liber za trojskou unci z roku 2011.

Zvýšení ceny napomohl i fakt, že libra byla oproti dolaru nejslabší od roku 2017. Investoři tedy nakupovali zlato kryté touto měnou.

Ekonomická situace je nestálá a jen málokdo skutečně tuší, kam se bude světové hospodářství dále ubírat. To vede investory k touze po defenzivních aktivech, která dobře diverzifikují riziko a uchrání ostatní investice, když nastanou špatné ekonomické časy.

Některá tato aktiva, jako například dluhopisy, nenabízí tak zajímavé výnosy jako zlato, a proto je kov pro investory atraktivnější. Konktrétně ve Velké Británii například dluhopisy nabízí nízké výnosy již takřka 10 let.

Situace zároveň nutí centrální banky, aby ponechávaly, či dokonce snižovaly své úrokové sazby, což rovněž vede k větší touze po investici do zlata.

Kovu pomohly i britské fondy ETF, které do svého držení podle World Gold Council přidaly 63 tuny žlutého kovu o celkové hodnotě okolo 3 miliard dolarů. Britské ETF se podílely 60 % na celkovém nárůstu poptávky ETF fondů po zlatě.

Zlato si vede dobře i v ostatních měnách. V amerických dolarech - nejběžnějším ukazateli jeho ceny - stojí trojská unce již více jak 1 450 amerických dolarů, což je šestileté maximum. Stejně dobře si vede například i v indických rupiích.

Žlutý kov je v dnešních dnech velmi populární a podle slov Rosse Normana, ředitele Sharps Pixley, nejsou obchodní války a brexit jediné důvody, proč ho chtějí mít investoři ve svém portfoliu. Tvrdí, že si investoři začali konečně uvědomovat, jak je dobré zlato mít a jakou sílu má v dobách hospodářských nejistot.

„Zlato tlačí kupředu hlavně pocit investorů, že něco není tak úplně v pořádku,“ říká Norman o situaci v ekonomice a touze po investici do zlata.